Co ovlivňuje kvalitu ovzduší ve městě

Ze studií ČHMÚ vyplývá dominantní vliv meteorologických podmínek na aktuální úroveň znečištění ovzduší.

Úroveň znečištění ovzduší PM10 je výrazně vyšší při anticyklonálních situacích, zejména v chladné polovině roku. V chladné polovině roku je nejvyšší úroveň znečištění ovzduší při anticyklonálních situacích s východní složkou, resp. s jihovýchodní složkou. Nejnižší úroveň znečištění ovzduší souvisí naopak se západní cyklonální a severozápadní cyklonální situací. Potvrdil se pozitivní vliv srážek a vliv rychlosti větru. 

Dominantní vliv meteorologických podmínek dokumentuje také situace v letech 2005 a 2006, kdy byly emise tuhých znečišťujících látek (TZL) historicky nejnižší, avšak kvalita ovzduší od roku 1998 nejhorší. Naopak v roce 2007 došlo k mírnému zvýšení emisí TZL a tyto byly paradoxně doprovázeny významným zlepšením kvality ovzduší oproti předcházejícím rokům. Toto dokumentují i poslední roky především od roku 2019.

Převážně na podzim a v zimě v průmyslových aglomeracích nebo v hustě osídlených oblastech vzniká působením klasických škodlivin tzv. zimní smog. Ten ještě zesilují teplotní inverze a bezvětří. Více v článku Co je smog a jak se chovat při nastalé smogové situaci.  

Město Opava nechalo zpracovat rozptylovou studii s daty z roku 2003 (Rozptylová studie pro město Opava). Ta vyčísluje jednotlivé modelované skupiny zdrojů znečišťování ovzduší ve městě. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování TZL jsou dle této studie na území města Opavy lokální topeniště, která produkují více než 45 % z celkového množství emisí TZL. Dalšími významnými zdroji znečišťování TZL jsou střední a zvlášť velké zdroje znečišťování (více než 22 %, resp. více než 20 %, z celkového množství emisí TZL produkovaných na území města). 

Jinými slovy: „Překračování dlouhodobých imisních limitů PM10 je výrazně ovlivněno kouřem lokálních topenišť. V zastavěných oblastech tvoří imise z lokálních topenišť přibližně 40–50 %. Ke zhoršené imisní situaci přispívají imise ze vzdálených zdrojů znečišťování ovzduší, které tvoří na většině území města cca 40 % z celkových imisí. 

Negativně rozptylovou situaci ovlivňuje v centru města a podél frekventovaných komunikací automobilová doprava. V těchto místech je doprava původcem až 40 % imisí. Místně jsou patrné extrémy koncentrací PM10 v okolí některých průmyslových zdrojů. Podíl imisí těchto zdrojů může v jejich blízkosti tvořit až 60 %. Mimo tyto oblasti tvoří imise z průmyslových zdrojů přibližně 20 % z celkové imisní zátěže. 

U znečišťování oxidy dusíku NOx je na území města Opavy vliv nejvýznamnějších znečišťovatelů – velkých stacionárních zdrojů a dopravy – srovnatelný. Produkují více než 38 %, resp. více než 33 %, celkového množství emisí NOx produkovaných na území města.  

U znečišťování B(a)P na území města Opavy výrazně převažují nad všemi ostatními zdroji lokální topeniště na pevná paliva (především dřevo). Jejich emise tvoří většinu z více než 99 % celkového množství emisí B(a)P produkovaných na území města. 

V roce 2014 byla v rámci Plánu udržitelné městské mobility pro město Opava zpracována Rozptylová studie pro město Opava Mapování stávajícího stavu 2012.

Podle výsledků modelování nedošlo v roce 2012 na území města Opavy k překročení ročního imisního limitu pro PM10. Vyšších koncentrací (nad 35 µg/m3) bylo dosaženo především v centru města a v okolí průmyslového areálu na ul. Těšínské. V ostatních zastavěných oblastech se podle výsledků modelování průměrné roční koncentrace PM10 pohybovaly mezi 30 – 35 µg/m3. Opavské průmyslové stacionární zdroje přispívaly podle výsledků modelování k celkové imisní situaci v zastavěných oblastech průměrně 0,5 – 1,5 µg/m3, lokálně více pak v okolí společností Moravské cukrovary, a.s., OSTROJ a.s. (až okolo 5 µg/m3). Místní silniční doprava se podle výsledků modelování pro rok 2012 podílela na celkových imisích v zastavěných oblastech města nejvýznamněji. Její příspěvek zde činil 5 – 10 µg/m3. Dalším významnou skupinou zdrojů byla lokální topeniště. Ta přispívala podle výsledků modelování k celkové imisní situaci v zastavěných oblastech průměrně 2 – 4 µg/m3, místně však nelze vyloučit i příspěvky nad 5 µg/m3.

Dálkový přenos z českých zdrojů přispěl v zastavěném území města Opavy k celkové imisní situaci podle výsledků modelování v průměru okolo 1 – 1,5 µg/m3. Dálkový přenos z polských zdrojů byl významnější, činil plošně mezi 2 – 3 µg/m3.

V roce 2015 následovalo zpracování druhé části Rozptylové studie 2012 - Části B, analýzy. Jednalo se o různé varianty dopravního řešení a různých forem vytápění a to i v závislosti na možné decentralizaci centrálního zásobování teplem.

Většinu výsledků modelování šlo očekávat. Nejvíce nás zaujalo, že modelování ukázalo na nevhodnost náhrady kotelny na ul. Hlavní jednotlivými blokovými kotelnami, provozovanými na plyn, neboť by došlo k násobnému nárůstu imisí z takto navržených zdrojů. I když příspěvek blokových kotelen k celkové imisní situaci by byl stále poměrně malý, je nutné zdůraznit, že příspěvek byl počítán v dýchací vrstvě (1,5 m nad zemí). Ve vyšších patrech domů může být tento příspěvek i násobně vyšší a mohlo by tak docházet k obtěžování občanů znečištěním.

V nezanedbatelné míře k tomu přispívá také neodpovědné chování lidí, kteří k topení v domácnostech používají nekvalitní paliva, či dokonce komunální odpad a vypouští tak do ovzduší nebezpečné látky. Vliv těchto škodlivin nelze modelově posoudit pro neexistenci relevantních údajů. Co nejvíce ovlivní Váš kouř.

Pozitivní vliv na množství emisí v ovzduší může mít i liniová zeleň. Město Opava si nechalo zpracovat studii proveditelnosti projektu s názvem „Výsadba ochranné zeleně v Opavě“, jejíž cílem bylo posoudit celkový stav imisní situace v předmětné oblasti a posoudit navržené opatření (výsadbu ochranné liniové zeleně), včetně posouzení nákladů na uvažovaný rozsah navržených prací. Výsledkem studie bylo mimo jiné navržení tří lokalit (Cukrovar, Palhanec a Kylešovice), kde by se výsadbou liniové zeleně dosáhlo redukce 300 kg tuhých znečišťujících látek za rok z tamních stacionárních zdrojů znečištění.