Co je smog a jak se chovat při nastalé smogové situaci
Smogové situace
Slovo smog se odvozuje ze dvou anglických slov: smoke - kouř a fog - mlha. V původním významu se jako smog označovala mlha znečištěná kouřem. V současné době se však jako smog označuje obecně silné znečištění ovzduší. Rozlišují se dva typy smogu, londýnský a losangeleský. Londýnský (zimní smog nebo redukční) odpovídá původnímu významu pojmu smog, je směsí mlhy a kouře a obsahuje zejména oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku a polétavý prach, které jsou typickými produkty spalování uhlí. Losangeleský smog, nebo též fotochemický, oxidační nebo letní naproti tomu neobsahuje mlhu ani kouř. Jeho vznik je typický za horkých letních dnů a má původ především ve výfukových plynech automobilů. Oxidy dusíku z výfukových plynů jsou totiž podrobeny v ovzduší složitým fotochemickým přeměnám, jejichž výsledkem je vznik přízemního ozónu a dalších škodlivin.
Zimní smog vzniká převážně na podzim a v zimě v průmyslových aglomeracích nebo v hustě osídlených oblastech z klasických škodlivin a zesilují ho teplotní inverze a bezvětří.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší definuje v ustanovení § 10 odst. 1 „smogovou situaci“ jako stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze.
Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně ve veřejně přístupném informačním systému a v médiích. Současně neprodleně informuje inspekci a dotčené krajské a obecní úřady a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 3.
Co to je teplotní inverze a co je mlha a jejich vztah ke smogové situaci
Někdy dochází k záměně nebo nepochopení pojmů inverze a smog. Proto uvádíme vysvětlení pojmu inverze.
Za normálních podmínek teplota vzduchu s výškou klesá (cca 0,5 °C na každých 100 m výšky). Opačný stav, kdy teplota vzduchu s výškou stoupá, označujeme jako inverzi. Inverze vzniká nejčastěji v zimě, kdy Slunce přes den nestačí ohřát zemský povrch, od kterého by se následně ohřál vzduch při zemi. Studený vzduch, který je těžší než teplý nad ním, nemá důvod proč by stoupal, kouř a spaliny se nemohou rozptýlit do vyšších vrstev atmosféry. Vzniká tzv. poklička a dochází k nahromadění všech škodlivin v dýchací vrstvě atmosféry. Problém Slezské pánve a Moravské brány jsou při smogových situacích především vysoké hodnoty jemného polétavého prachu (odborně nazývané suspendované částice velikostní frakce pod 10 mikrometrů) a s vysokou koncentrací tohoto polétavého prachu souvisí i vysoké koncentrace persistentních organických polutantů. Nebezpečí spočívá právě v toxicitě těchto škodlivin, které jsou navázány na jemné částečky polétavého prachu.
Mlha je pak oblak, který leží bezprostředně nad zemí a výrazně omezuje viditelnost na vzdálenost nižší než 1 km. Vzniká kondenzací vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu. Vzniká tehdy, poklesne-li teplota vzduchu pod teplotu rosného bodu. Skládá se z malých vodních kapiček nebo drobných ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu. Mlha se od oblaku odlišuje pouze tím, že se dotýká zemského povrchu, zatímco oblak nikoliv. Ochlazování vzduchu nad zemským povrchem, které způsobuje vznik mlhy, může být vyvoláno různými faktory.
Inverze i mlha ze své podstaty mohou být faktorem, který zabraňuje rozptýlení škodlivin vznikajících v daném místě a mohou tedy být jednou z příčin vzniku smogové situace. Na druhou stranu je třeba říci, že ne každá inverze nebo mlha jsou provázeny smogovou situací.
Jak se chovat v období smogové situace
Všichni, kteří žijí a podnikají v lokalitě, kde nastala smogová situace, by měli svým jednáním minimalizovat množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Velké průmyslové a energetické zdroje musejí v těchto dnech být provozovány podle schválených regulačních řádů. Občané by měli být více ohleduplní ke svému okolí a zejména ve dnech zvýšeného znečištění používat ve svých domácích topeništích ekologická paliva (např. zemní plyn oproti tuhých palivům) a při cestách přednostně využívat služeb městské hromadné dopravy.
Při již nastalé smogové situaci je vhodné:
- omezit pobyt venku, zvláště v době ranních hodin až do 10.00 hod a od 16.00 do večerních hodin
- omezit větší fyzickou aktivitu venku (sport, práce) především v dobách maxima
- omezit větrání místností (větrat krátce a intenzivně)
- omezit vlastní produkci škodlivin v interiéru uvnitř (kouření, práce s těkavými látkami jako jsou barvy, laky, rozpouštědla, lepidla apod.)
- zvýšit a posílit obranyschopnost - imunitu vlastního organismu: racionální výživou, zvýšeným přívodem vitamínů C, E, A, zvýšením denní dávky tekutin, dostatkem spánku, minimem stresů, vhodnou kompenzací psychické a fyzické zátěže, vyloučením toxikománií (kouření, alkoholu a jiných drog), otužováním, očkováním proti chřipce
- včasně a účinně léčit první příznaky onemocnění dýchacího ústrojí
- omezit vlastní produkci škodlivin v exteriéru venku (nerozdělávat ohně, nespalovat odpadky a nekvalitní uhlí a dříví v domácích topeništích, nezvyšovat prašnost vzduchu, nepoužívat osobní automobilovou dopravu)
- informovat se o smogové situaci (u Českého hydrometeorologického ústavu) nebo z hromadných sdělovacích prostředků
Veřejně přístupné internetové adresy ČHMÚ pro všechny informace Systému integrované výstražné služby (dále jen SIVS ):
http://www.chmi.cz - informace SIVS jsou přímo na titulní straně
Negativní vlivy
Smog může způsobit záněty dýchacích cest, větší počet astmatických záchvatů a respiračních potíží, dráždění očí až záněty spojivek, při častém opakování snížení délky života.
Smog dále pak způsobuje snížení viditelnosti a dohlednosti.
Ohrožené skupiny
Smogem jsou ohroženy především malé děti a starší lidé; těhotné ženy; alergici, astmatici; cukrovkáři, kardiaci, revmatici, alkoholici, toxikomani; lidé se sníženou imunitou.