Adaptační strategie připravuje město na změny klimatu

Jak čelit stoupajícím teplotám ve městě? Co dělat s vysychající krajinou a úbytkem vody? Jak se projeví klimatické změny na život v Opavě? Co je nutné udělat s veřejným prostorem, aby tyto dopady byly co nejnižší? Těmito otázkami se zabývá Adaptační strategie statutárního města Opavy, první komplexní dokument svého druhu. „Analyzuje místní rizika, zejména pak pro citlivé skupiny jako jsou děti nebo starší občané, navrhuje, jak rizikům čelit a jak zajistit kvalitní život obyvatel i v měnících se podmínkách. Přispívá tím k naplňování dlouhodobé vize Strategického plánu města Opavy,“ uvedl náměstek primátora Michal Jedlička s tím, že nutnost existence tohoto dokumentu je podmínkou pro možnost získávat dotace, prostřednictvím kterých by se dala některá opatření realizovat. „Je to pouze první krok, abychom si řekli, jaká je situace a co nás čeká do budoucna. Je důležité, aby se tento dokument stal strategickým dokumentem města a byl využíván například při plánování investičních akcí či územního plánu. Neobsahuje tedy detailní informace o jednotlivých projektech, ale směry, kterými by se město mělo vydat,“ dodal Jedlička. Materiál, který v pondělí 18. března schválili zastupitelé, je rozdělen na analytickou a návrhovou část.

Průměrná teplota ve městě by podle modelů měla do roku 2100 stoupnout o 3 stupně ve srovnání s obdobím 1961 – 2009, výrazně by měl stoupnout počet tropických dnů s teplotami vysoko nad 30 stupňů, naopak množství srážek či množství vody v půdě by mělo výrazně poklesnout. Stále častěji se budeme setkávat s extrémy typu bleskové povodně, silné vichřice a další výkyvy.

Občané Opavy se mohli zapojit do vytvoření tzv. Mapy horka, ze které strategie rovněž čerpá. Stěžovali si, že nejvíc teplo je logicky v centru města, na rozpálených parkovištích u obchodních center či na nezastíněných zastávkách MHD. Stejná místa ukázal i termální satelitní snímek Opavy. Ke zlepšení podmínek pak občané doporučili klimatizaci všech vozů MHD, více zeleně, účinnější zastínění např. zastávek, doplnění vodních prvků a pítek, omezení sekání trávy, lepší zadržování dešťové vody ze střech a její využití k zalévání zeleně.

Navržená adaptační opatření jsou rozdělena do tří skupin. ZELENÁ OPATŘENÍ (např. obnova a rozšiřování městské zeleně a zelených ploch a péče o ně, vytváření zelených fasád a zelených střech apod.), MODRÁ OPATŘENÍ (např. zadržování vody v krajině, vytváření a revitalizace vodních ploch, zadržování a opětovné využívání dešťových vod apod.), ŠEDÁ OPATŘENÍ (např. energeticky úsporné a inteligentní budovy, využívání obnovitelných zdrojů energie, klimatizace dopravních prostředků, ventilace apod.) a MĚKKÁ OPATŘENÍ (např. změny ve správě, v politických přístupech, v chování společnosti apod.).

Strategie doporučuje např. vytváření zelených střech na budovách, které zadržují vodu a pomalým odpařováním ochlazují okolní vzduch. Dešťová voda se zadržuje a využívá např. k zalévání zeleně, čímž se šetří pitná voda. Zelená fasáda funguje jako přírodní klimatizace, která brání přehřívání budov a zpětnému odrazu tepla do ulice. Zeleň pak navíc vytváří stín, snižuje koncentrace škodlivin a přízemního ozónu.

Studie dále doporučuje dokončit revitalizaci Stříbrného jezera a péči o městskou zeleň, rozvoj zahrádkářských kolonií, rozšiřování parků a doplňování vodních prvků, jako jsou pítka i pro psy, kašny, fontány, rozprašovače, brouzdaliště či umělá jezírka a kanály. Doporučuje se i zastínění dětských hřišť, zejména pak u školek. K lepšímu hospodaření s vodou by mohly přispět i polopropustné materiály, ze kterých by se například stavěla parkoviště (např. takto funguje parkoviště u Městského hřbitova). Voda by tak zůstávala v krajině a neodtékala kanalizací pryč.

V okolí Opavy by pak měly vyrůst tzv. Zelené hradby, tedy pásma zeleně, což částečně omezí erozi a bude sloužit jako prevence sucha či eroze. Dále se doporučuje budování poldrů, travnatých pásů, remízek, mokřadů a tůní. V městských lesích by mělo dojít k postupné obměně smrkové monokultury a změně druhové struktury lesa, budování mokřadů a snižování množství holosečí.

Hlavní klimatická rizika v Opavě a okolí:

• Zhoršení kvality života a zdraví vlivem veder
• Zhoršení podmínek v budovách, zvýšené nároky na klimatizaci
• Přehřívání vozidel MHD
• Vyšší nároky na péči o zeleň
• Špatný stav krajiny, riziko povodní a eroze zemědělské půdy
• Sucho, nedostatek užitkové vody, vysychání potoků
• Degradace smrkových porostů
• Vytápění a doprava jako zdroj skleníkových plynů