Jak správně topit

Vytápění  dřevem nebo dřevěným odpadem (štěpky, piliny atp.) -  dřevo lépe hoří i při nižších teplotách a při jeho spalování vzniká méně oxidu uhelnatého, oxidů síry a oxidů dusíku (na rozdíl od uhlí). Pozor, dřevo musí být dobře proschlé, aby dobře hořelo s minimální produkcí spalin.

Je důležité se při nákupu informovat, zda je dřevo čerstvé, nebo jde už o dostatečně proschlé dřevo připravené k topení (obsah vlhkosti je pod 20 %). V případě čerstvého dřeva se musí ještě rok, ideálně dva uskladnit a sušit.

Zemní plyn patří mezi paliva s vysokou výhřevností. Jde o fosilní palivo s nejnižším obsahem uhlíku a při jeho konečném využití, např. při výrobě elektřiny nebo při vytápění, dochází k minimálním emisím oxidu uhličitého. Jediným problémem spalování zemního plynu mohou být emise oxidů dusíku - směs oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO₂). Špičková zařízení však dnes produkují ve srovnání se staršími spotřebiči pouze 10 % původních emisí oxidů dusíku.

Tepelná čerpadla jsou zařaditelná mezi alternativní energetické zdroje a v podstatě je lze označit, minimálně z pohledu ochrany ovzduší, za zařízení ekologicky příznivá. Tepelná čerpadla fungují na principu odebírání energie z okolního prostředí (z půdy, vody, vzduchu, odpadního tepla apod.). Toto přírodní, takzvané nízkopotencionální teplo, o nízké teplotě obsažené ve vodě, půdě nebo vzduchu (samo o sobě pro vytápění nevyužitelné) dokáží tepelná čerpadla využít a převést jej na teplo o vyšší teplotě, které již použít lze.

Stále častěji využívaným zdrojem energie pro domácnosti se stává energie solární, kterou lze pomocí speciálních zařízení - solárních kolektorů - využívat v rodinných domech i pro přitápění. Většinou se pro vytápění využívá dvouokruhový systém, kdy voda ohřátá v kolektorech předává tepelnou energii vodě v zásobníku, který je připojen do rozvodu horké vody k topným tělesům. Tento systém lze využívat celoročně, ale jelikož by v zimě nepokryl celou tepelnou spotřebu, je kombinován s dalším zdrojem vytápění.