Zelené plíce města se rozrůstají
Ideový projekt tzv. zelených hradeb, který byl pro město zpracován v nedávné minulosti, přináší do bezprostředního sousedství zastavěného území Opavy menší či větší krajinné prvky, jejichž cílem je nejen zlepšení stavu volné krajiny a vytvoření hodnotných lokalit, ale zároveň ovlivnění prostředí města v souvislosti se změnami klimatu a udržení přirozené biodiverzity. Na několika místech se tak podařilo, nebo se chystá, vytvoření zelených ploch či doplnění stávající zeleně osázením nových alejí, ale i jednotlivých stromů, keřů či květinových porostů.
Asi nejaktuálnější je doplnění a výsadba aleje ovocných dřevin v Kateřinkách od areálu Dřevony směrem k Jakartickému lesíku. Již realizovaným projektem je biokoridor ve Vlaštovičkách, kde bylo v dubnu podél polní cesty k Jamnici vysázeno na 70 ovocných stromů a 450 keřů tvořících páteř biokoridoru v jinak strukturně chudém území. Dotváření krajinného prvku bylo i cílem vysazení 12 jeřábů podél cesty u svaté Anny. Tyto i další výsadby budou rozšířeny na podzim letošního roku z finančních grantů města, s nimiž uspěly místní spolky.
Součástí péče o zelené plíce Opavy je především péče o dřeviny a zeleň uvnitř zastavěného území města. Aktuálně se jedná zejména o snahu k potlačení šíření jmelí bílého, jejíž druhá fáze je již chystána. Připravován je také projekt revize bezpečnostních vazeb umístěných v minulosti v korunách některých stromů, tedy kontrola a případné nahrazení lan držících větve. Také uvnitř města se dřeviny doplňují – například v dubnu přibyly okolo sochy Petra Bezruče v Dvořákových sadech dva stromy a 20 keřů.
„Odbor životního prostředí ve spolupráci s oddělením hlavního architekta připravuje na podzim zásadní obnovu záhonu před domy na náměstí Republiky, kde by měl být vysazen smíšený extenzivní trvalkový záhon, který nemá v Opavě dosud konkurenci,“ naznačuje Iva Hlavjenková z oddělení hlavního architekta další plány s tím, že se bude jednat o stabilní vegetaci více druhů rostlin kvetoucích již od brzkého jara. Technologie založení záhonu a volba rostlin totiž vychází z certifikované metodiky navržené vědci v Lednici a v Průhonicích. Jedná se o využití směsi trvalek vhodných pro městské prostředí s výhledem, že po třech letech od založení záhonu se rostlinné společenství spojí a nebude vyžadovat náročnou údržbu, zejména odplevelování. Tím se také sníží náklady oproti klasickému trvalkovému záhonu.
Martin Kůs
Tiskové oddělení