Darmstadt složil velkou poctu opavskému rodákovi: připravil rozsáhlou výstavu o Josefu Maria Olbrichovi
Německé město Darmstadt složilo velkou poctu opavskému rodákovi, architektovi Josefu Maria Olbrichovi. Připravilo nejrozsáhlejší a doposud nejucelenější výstavu Olbrichova díla, která kdy byla uspořádána. Právě v Darmstadtu totiž zůstala zachována řada významných staveb a děl, které nesou Olbrichův rukopis.
Výstavu s názvem Josef Maria Olbrich (1867–1908), architekt a designér raného modernismu, uspořádal institut Mathildenhöhe a potrvá až do 24. května. poté se přestěhuje do Vídně, kde ji od 18. června do 27. září bude hostit Leopoldovo muzeum. Děkan darmstadtské vysoké školy Waldemar Borsutzky se bude ve spolupráci s městem Opavou snažit, aby doputovala i do architektova rodiště.
Výstava si získala v Německu velkou pozornost. Otvírali ji zástupci Hesenska, primátor města Darmstadtu Walter Hoffmann, ředitel institutu Mathildenhöhe Ralf Beil či zástupce vídeňského Leopoldova muzea Klaus Pokorny. Vernisáže se zúčastnili i zástupci města Opavy a dostali příležitost se podílet na jejím zahájení. Mimo jiné připomněli, že Opava nedávno vybudovala kopii Olbrichovy kašny a sochař Gotthard Janda vytvořil Olbrichovu bustu. „Cílem bylo přímo na výstavě prezentovat Opavu jako Olbrichovo rodiště,“ uvedl tajemník Tomáš Elis.
Mimořádná výstava J. M. Olbricha byla sestavena z jeho architektonické, designérské tvorby z přelomu století 19. a 20. mimo jiné jsou zde představeny jeho soutěžní návrhy Slezského muzea v Opavě a studie významných realizací v Německu a Rakousku.
Jméno a práce Josefa M. Olbricha se v současnosti opět dostávají do popředí zájmu a debat o moderní či secesní architektuře. Za svého života byl Olbrich populární tak, jako jsou dnes slavní světově uznávaní architekti Frank O. Gehry, Daniel Liebeskind nebo Rem Koolhaas. Významný rakouský secesní architekt a teoretik Otto Wagner o něm řekl, že je „nevyzpytatelným géniem, nepřekonatelným talentem nadlidské kreativity“. Když Olbrich zemřel ve čtyřiceti letech na leukémii, byly vydány pohlednice z jeho pohřbu.
Jeho velkolepé rané dílo, vídeňská výstavní secesní budova z roku 1898, vyznačilo cestu dalším architektům a je oslavováno jako průkopnické dílo moderního designu. Výstavní budova vznikla jako útočiště umělecké skupiny Vídeňská secese, ke které patřily takové veličiny jako Gustav Klimt, Otto Wagner, Josef Hoffman či Kolo Moser. V roce 1899 jej pozval do Darmstadtu velkovévoda Ernst Ludwig, aby pomohl založit uměleckou kolonii. Pracoval jako architekt výstavních budov, zahrad a prostranství a získal si velké uznání. První zde uvedená architektonická výstava byla připravena podle jeho plánů. Stal se vzorem pro takové architekty, jako byli Bruno Taut, Erich Mendelsohn a Le Corbusier. Mezi další Olbrichovy darmstadtské stavby patří například vila Ernsta Ludwiga či svatební věž, jejíž ozdobné prvky ovlivnily řadu dalších architektů.
„Pro širokou veřejnost byl Olbrich dlouhou dobu vídeňským architektem. Výstava i opavská návštěva pomáhá lidem vnímat, že jde o evropského architekta, který působil v několika zemích, ale pochází z Opavy,“ říká děkan Waldemar Borsutzky. Děkan má přímý vztah k Opavě i Olbrichovi. Pochází ze zdejšího regionu a spolu se svými studenty připravil plány, podle kterých byla v Opavě na náměstí osvoboditelů vytvořena kopie Olbrichovy kašny.
V průměru 12 metrů širokou kašnu se čtyřmi lvími hlavami navrhl Olbrich v roce 1907 pro největší darmstadtské náměstí. Plány se nezachovaly, a tak čtrnáct studentů a profesor Borsutzky změřili každý úhel, každý kout, každou její píď. Jejich plány byly tak dobré, že se podle nich mohlo v Opavě rovnou pracovat. „Je něco zvláštního na tom, že z našich plánů je skutečná stavba. Většina dřívějších prací byla vlastně jen fantazií,“ řekl listu Frankfurter Rundschau jeden ze studentů Ingo Oswald. „Bylo důležité udělat něco, co přiblíží Olbricha k Opavě,“ uvedla studentka Theda Becher.