Opavu navštívil pravnuk purkmistra Rochowanského
Hartmut Rochowanski, pravnuk významného purkmistra Emila Rochowanského, který v letech 1892 – 1908 významným způsobem přispěl k rozvoji Opavy, navštívil v uplynulých dnech naše město.
Emil Rochowanski (1845-1908) byl zvolen 29. března 1892 purkmistrem Opavy a tuto funkci zastával až do své smrti, tedy neuvěřitelných 16 let. Slezská metropole za jeho purkmistrování dosáhla značného rozšíření a všestranného rozvoje. Vybudovaly se další tři železniční tratě; z Opavy do Hradce n. Mor., Horního Benešova a Ratiboře, pouliční tramvajová dráha, provedla se regulace uliční sítě, byla postavena zemská nemocnice, městská jatka, elektrárna, městský chudobinec, kasárna Rainerova, Rudolfova a Jezdecká, zřízeno městské muzeum. Byla také na místě zrušených původně městských dvorů Šnelerovce a Klipláku zahájena výstavba nového náměstí s budovami Zemského finančního ředitelství (1907) – dnes OkÚ, a Zemského ředitelství pošt a telegrafů (1911) – dnes SU. Toto náměstí bylo z rozhodnutí městské rady po neočekávaném purkmistrově skonu nazváno jeho jménem.
Hartmut Rochowanski zavítal na místa spojená s jeho pradědečkem. Tedy především na Hlásku, Bezručovo náměstí (dříve náměstí Rochowanského) s kašnou Emila Rochowanského či ke hrobu na městském hřbitově. Zaměstnanci opavského archívu pak připravili ukázku písemností a fotografií z doby purkmistra. „Mezi archiválie patřily např. dochované podobizny, blahopřání k 50. narozeninám či úmrtní list Emila Rochowanského,“ uvedla Jana Foltysová, vedoucí kanceláře primátora, která pravnuka městem provázela. Slezské zemské muzeum pak připravilo jako dárek kromě prohlídky svých prostor také faksimile fotografie purkmistra.
Dalším navštíveným místem byl např. Müllerův dům na Komenského ulici, kde Emil Rochowanski bydlel po návratu do Opavy z Vídně v roce 1874 nebo vila na dnešní Březinově ulici č. 12, kterou koupil purkmistr se svou manželkou v roce 1901 a prožil zde závěr svého života.
Hartmut Rochowanski žije ve Vídni, je mimo jiné viceprezidentem Rakouské společnosti pro religionistiku, je špičkovým odborníkem na medaile a vyznamenání. Kromě toho se živě zajímá o historii svých předků. „Přijetím v našem městě i městem samotným byl dojat a jak uvedl, byl zde sice poprvé, ale určitě ne naposled,“ doplnila Foltysová.
tiskové oddělení
