Dřevo ze stromů napadených jmelím využijí i školy

Jak jsme vás již informovali, město Opava se po konzultaci s odborníky rozhodlo k radikálnímu zákroku proti jmelí, které v nadměrném množství cizopasí na stromech v Městských sadech i jinde.

Jmelí není jen vítaná vánoční dekorace, ale především parazit, který dokáže zničit strom. Podle Jiřího Rozsypálka, odborníka na arboristiku Mendelovy univerzity v Brně, jmelí bílé odebírá stromům vodu a ty pak vysychají. Zdraví stromů není ale jen jediný důvod, proč město k akci přistoupilo v tak razantním rozsahu. Tím dalším je bezpečnost. Vysychání stromů vytváří dutiny v jejich kmenech a strom je tak výrazně oslabený. To ve spojení s váhou, kterou chomáče jmelí v jeho koruně představují, hrozí zlomením a pádem stromu. Ostatně jak některé stromy vypadaly, se můžete přesvědčit i na kmenech, na kterých už byl proveden zákrok. Při rozsahu, v jakém je jmelí na stromech v Opavě, prostě pouhé ořezání trsů jmelí nepostačí a je často nutné pokácení celého, na první pohled zdravého stromu. „Kořeny“ jmelí, správně botanicky haustoria, sahají 1 až 1,5 m hluboko do větví, nestačí jen odstranit trs jmelí, rychle by se obnovilo.

S postupujícími pracemi se stala aktuální otázka – co s vytěženým dřevem? „Některé stromy mají jmelím kompletně napadenou korunu, popřípadě i oslabený kmen, a jsou určeny k pokácení a budou využity na palivové dřevo. Jiné stromy ale mají dřevo kmene zdravé a je možné ho využít k nějakému jinému vhodnému účelu, například k výrobě přírodních laviček, prvků pro dětská hřiště, prolézaček či uměleckých artefaktů,“ uvádí jen náznak možností Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí.

Magistrát oslovil městské školy a školky, zda by měly o využití kmenů na svých zahradách zájem, a odezva je velká.

„Oslovili jsme i střední školy a učiliště a nabídli jim dřevo např. ke studentským pracím.. Budeme se snažit, aby některé kmeny byly symbolicky ponechány nebo i řezbářsky upraveny v parcích, kde vyrostly,“ doplňuje Jiří Vaníček. První vlaštovkou takového využití ve veřejném prostoru se může stát nápad dřevo ze stromů pokácených na Komendě použít při dalším řešení přímo v prostoru Komendy. Podobné uplatnění by dobré části stromů mohly najít i na jiných místech Opavy, zejména v parcích a sadech.

Kdo dnes prochází Městskými sady, nejspíš je zaskočen šíří prací a těžby, která zde probíhá. Součástí projektu likvidace jmelí podpořeného z evropských fondů je i náhradní výsadba za pokácené stromy. Město také požádá Národní program životního prostředí o dotace na výsadbu stromů v dalších lokalitách, kde dochází ke kácení. Potrvá to několik let, než koruny nových stromů vytvoří zastínění, jako ty předešlé, ale bez likvidace jmelí by jeho epidemie nabírala na rychlosti.

Rozsah zajmelení, který vidíme v Opavě, jejím okolí i celém kraji, je jen předzvěstí toho, co by nastalo, pokud bychom nezakročili. Na tahu jsou však i další vlastníci napadených stromů, nejen naše město.

Aktualizováno 26. 2. 2021:

V uplynulých týdnech lidé v Opavě diskutovali, proč dochází k tak objemnému kácení a prořezávání stromů. Vyvstala ještě další, téměř Nerudovská otázka: Kam s ním? Tedy jaké využití najde dřevo, které z těžby vznikne a je dočasně uskladněno v areálu technických služeb. 

Už dříve odbor školství kontaktoval všechny mateřské a základní školy zřizované městem Opavou, ale i všechny další školy, které na jeho území jsou. Osloveny byly také jednotlivé městské části, Středisko volného času či Charita Opava. Nabídka se setkala s velkým zájmem o materiál z pokácených stromů. Svůj zájem o dřevo s konkretizací nápadů na využití deklarovalo celkem osm mateřských škol, šest základních a tři střední školy. 

„Zájem je hlavně tam, kde škola má vlastní zahradu, především mateřské školy chtějí dřevo na doplnění herních prvků, lavičky a další vybavení zahrad. Jako příklad mohu uvést například MŠ Šrámkova, MŠ Heydukova nebo MŠ Sedmikrásky, kde chtějí do prostoru umístit přírodní lavičky, kladiny, chodníčky, průlezky či květináče. Potěšilo nás, že se ozvala i MŠ Eliška, kam dochází také tělesně znevýhodněné děti a kde chtějí dřevo využít na stavbu balančních chodníků rozvíjejících pohybové dovednosti dětí. V podobném duchu pak k nabídce přistoupila i většina ostatních škol, jejichž záměrem je použít dřevo jako výukovou pomůcku. Co se týká základních škol, tak například ZŠ T. G. Masaryka chce využít dřevo jako materiál pro výtvarné aktivity žáků nebo ZŠ Kylešovice hodlá vybudovat vedle přírodních herních prvků také několik broukovišť,“ uvedla jako příklady Kateřina Durčáková, koordinátorka EVVO odboru školství Magistrátu města Opavy. 

Jako další ohlas můžeme uvést opavskou Církevní konzervatoř, kde by mělo vyrůst zázemí pro odpočinek s lavičkami a dalšími prvky, doplněné o nádoby na květiny. Vítanou možností je využití dřeva v uměleckém prostoru. Vytěžené stromy tvoří většinou lípy, ale také třešně, akáty, švestky, tisy, jírovce a jeden ořešák.

„Dřevo vhodné pro umělecké zpracování, například tvorbu soch, ale musí nejprve vyschnout. Proto jsme se rozhodli část dřeva uložit a nechat proschnout v prostoru Dukelských kasáren. Část kmenů stromů bude vyčleněna pro sochařské sympozium, plánované u příležitosti oslav města v roce 2024, ale uplatnění najdou i na jiných uměleckých akcích, které se v Opavě a okolí budou případně konat,“ uvedla Jana Foltysová, vedoucí skupiny Veřejný prostor opavského magistrátu.

Hmota stromů bude sloužit i budoucím umělcům – na Střední škole umělecké a průmyslové Opava podpoří uměleckou tvorbu a práci studentů nebo proměněné na sochy zkrášlí školní zahradu ZŠ a MŠ Opava-Vávrovice.

O dřevo mají zájem i jinde než ve školách. Například Středisko volného času Opava chce ve svém areálu postavit posezení, herní prvky a vybudovat broukoviště, podobné plány má spolek Kapradí, který má v městské části Zlatníky svůj Luční sad a dřevo chce využít k jeho rozvoji. Zajímavý projekt se objevil také z větších dálek. Pokud se neobjeví nějaké překážky, dřevo z opavských stromů bude použito i v oblasti Kozmických ptačích luk. 

Rovněž přímo v Opavě byly magistrátem vytipovány lokality pro umístění stromů ve veřejném prostoru v neupravené podobě. Jedná se například o nábřeží za „hasičárnou“ v Kateřinkách, okolí kostela v Jaktaři, prostor za útulkem pro psy v Městských sadech či už zmiňovaný Luční sad ve Zlatníkách. 

Také se zvažuje umístění například laviček, posezení, herních prvků pro děti atd. v parkových a jinak vhodných (přírodních) částech města a jeho bezprostředního okolí. 

Tiskové oddělení