Vyhořelou synagogu připomíná žulový pomník
Zástupci společnosti TEVA, Intarnational Rotary clubu Opava, židovské obce a města Opavy se dnes společně setkali u slavností příležitosti odhalení památníku na místě vyhořelé židovské synagogy. O tuto dominantu přišla Opava již před 75 lety, konkrétně 10. listopadu 1938 během tzv. Křišťálové noci.
Podle mnohých šlo o jednu z nejhezčích staveb svého druhu v Evropě. Dnes po ní zbylo jen několik fotografií, nemnoho pamětníků tragické události a ulice pojmenovaná U Synagogy. To se však nelíbilo některým členům opavského Rotary Clubu, konkrétně Břetislavu Tůmovi a Jaroslavu Burdovi. A tak společně přišli s nápadem uctít památku židovského svatostánku v Opavě alespoň pomníkem, který by kdysi majestátní stavbu připomínal. Společnými silami se jim celý projekt nakonec podařilo dotáhnout do zdárného konce. Podobu památníku má na svědomí opavský architekt Jan Kovář. Právě podle jeho návrhu nakonec pomník vznikal v kamenické dílně Kamila Ludwiga. „Město tento projekt podpořilo věnováním pozemku, na němž pomník stojí. Samotnou realizaci pak zaplatila společnost Teva,“ říká náměstek primátora Dalibor Halátek. Stalo se tak u připomínky 130. výroční založení této společnosti. „Teva vyznává respekt a úctu k lidem a k jejich hodnotám. Podpora vzniku památníku zaniklé synagogy nám připadala jako velmi příhodné materiální vyjádření tohoto respektu,“ dodává mluvčí Tevy Karin Martínková.
Pomník má podobu dvou kamenných kvádrů. Konkrétně se jedná o červenou žulu dovezenou z Jižní Afriky. Ta byla vybrána proto, že svou barvou připomíná původní barvu synagogy. První z kvádrů je vysoký 210 centimetrů, druhý je pak o 50 centimetrů nižší. Samotná realizace pomníku trvala Kamilu Ludwigovi přibližně měsíc. Nejtěžší přitom bylo osekání kamene do současné podoby. Na pomníku je kromě textu, který připomíná samotnou stavbu i její smutný konec, také vyobrazení synagogy a citace z Bible, konkrétně z knihy Genesis. Ve večerních hodinách pak pomník osvětlují čtyři kužely světla napojené na veřejné osvětlení. Prostranství před památníkem pak má být osazeno také velkými nášlapnými kameny, aby bylo možné dojít až k pomníku. Před ním by také měly být umístěny poslední dochované cihly, z nichž byla synagoga postavena. Ty se podařilo získat právě Jaroslavu Burdovi od svého známého. Jeho rodina, podobně jako spousta jiných Opavanů, si z ruin odvezla několik cihel, které využila konkrétně na stavbu zídky. „Šel jsem za ním a přinutil jsem ho tu zídku zbourat. Myslím si, že to bude velice silný zážitek, že tam je ta nešťastná budova jenom v tom malém formátu, v těch rozbitých cihličkách usazených do betonu,“ říká Jaroslav Burda.
Opavská synagoga, neboli Templ, byla novorománskou stavbou v tehdy populárním maurském stylu. Její podoba vycházela z pera významného vídeňského architekta Jakoba Gartnera patrně z roku 1894. Samotnou realizaci této významné stavby židovské komunity v Opavě pak měl na starosti místní stavitel Josef Hruschka. Jeho firma synagogu dostavěla mezi roky 1895 a 1896. Právě pro svůj orientální vzhled se synagoga řadila k nejvýraznějším stavbám svého druhu na území Československa. Synagoga byla dostavěna poměrně pozdě. To bylo dáno především tím, že se nejednalo o první synagogu na území Opavy. První opavská synagoga, postavená v roce 1855, však na přelomu století svou kapacitou nestačila přílivu židovských rodin do města (mimochodem tato synagoga byla zničena taktéž během války v roce 1945). Nová synagoga tak sloužila opavským židům čtyři desetiletí. Během této doby se také bezpochyby jednalo o jednu z dominant slezské metropole. Vzestup nacismu v Německu znamenal pro tuto stavbu definitivní konec. Opavská synagoga padla za oběť tzv. Křišťálové noci 10. listopadu 1938. Záminkou k ní tehdy byl atentát Žida Herschela Gryszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta von Ratha. Otevřená likvidace Židů i jejich symbolů na sebe nenechala dlouho čekat ani v samotném Slezsku. Právě osud synagogy je toho zářným důkazem. Budova byla opavskými nacisty vypálena do základů. Požár tenkrát sledovalo prakticky celé město, včetně hasičů, kterým nacisté znemožnili hašení. Z jedné z nejkrásnějších staveb svého druhu tak zbyly jen ruiny, které byly brzy rozebrány místními obyvateli. Cihly ze synagogy tak možná dodnes jsou v základech nejednoho domu, zídky či plotu v opavských ulicích.
Publikováno dne 17.7.2013