Ve Slezském divadle se předávaly Ceny statutárního města
Zastupitelé města Opavy se v letošním roce rozhodli udělit Cenu statutárního města Opavy hned třem významným osobnostem opavského kulturního i pedagogického života. Ocenění za svou práci se tak dočkali Naďa Hanousková, pedagožka ZUŠ Václava Kálika, Vanda Janečková, speciální pedagožka ZŠ a PŠ Slezského odboje, a Vladimír Birgus, vedoucí Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity.
Ocenění letošní laureáti převzali z rukou primátora Zdeňka Jiráska během slavnostního koncertu Janáčkovy filharmonie ve středu 24. září ve Slezském divadle.
Životopisy oceněných
Vladimír Birgus
Vladimír Birgus se narodil 5. května 1954 ve Frýdku-Místku. Vystudoval obor literatura - diavdlo - film na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (1978, doktorát 1980). Paralelně studoval také fotografii na FAMU v Praze. Od roku 1978 byl odborným asistentem katedry fotografie na FAMU, od roku 1994 docentem, od roku 1999 profesorem. V letech 1998-2002 vedl Kabinet dějin a teorie fotografie při katedře fotografie Filozoficko-přírodovědné fakulty Slezské univerzity v Opavě.
Vladimír Birgus patří k významným osobnostem české i evropské fotografie. Ve svém oboru zastává foli fotografa, publicisty, historika i pedagoga. Mimo jiné je autorem cenéných knih Moderní krása - Česká fotografická avantgarda 1918-1948 a Česká fotografie 20. století. Odborně se věnoval pracím Františka Drtikola, Jaroslava Rösslera či Eugena Wiškovského. Jako aktivní fotograf pak dosáhl mezinárodního renomé a má za sebou desítky tuzemských i zahraničních výstav.
Naďa Hanousková
Naďa Hanousková (1955) absolvovala na opavské LŠU v houslové třídě Drahomíry Volné, která ji připravila ke studiu na Konzervatoři v Ostravě. Zde byla členkou komorního orchestru účinkujícího na Pražském jaru či na Karajanově soutěži v tehdejším Západním Berlíně.
Pedagogicky pak působila v Bruntále a Vítkově, vzdělání si rozšířila dalším studiem hry na housle a dirigování.
Od září roku 1992 převzala vedení Žákovského smyčcového orchestru ZUŠ Václava Kálika. Významného ocenění se orchestru dostalo již v roce 1994 (první cena v celostátní soutěži ZUŠ a vítězství v národní rozhlasové soutěži Concerto Bohemia, jehož koncert vítězů tradičně přenáší z Prahy Český rozhlas - stanice Vltava a druhý program České televize).
Ansámbl pak převzal jméno Dětský komorní orchestr, nově vznikl ještě věkově navazující Opavský studentský orchestr, který sdružoval vedle starších žáků ZUŠ i studenty konzervatoře a vysokých škol. Obě komorní sestavy poutaly pozornost posluchačů i médií mnoha dalšími úspěchy – dalších šest účastí na koncertě vítězů soutěže Concerto Bohemia v Praze (naposledy 2008), dvě ceny z mezinárodního festivalu Pro Archi v Maďarsku (1999), dvakrát první cena na Evropském festivalu v belgickém Neerpeltu (1997, 2009).
Vedle toho orchestry účinkovaly na významných domácích a zahraničních festivalech a výměnných zájezdech (Lotyšsko, Finsko, Slovensko, Polsko, Itálie, Švýcarsko), jejich nahrávky byly vřazeny na několik kompaktních disků (vznikla i dvě profilová CD). Oceněním úrovně orchestrů bylo rovněž první provedení skladeb soudobých autorů (Jaroslav Foltýn, Pavel Hanousek, Leon Juřica, Edvard Schiffauer, Miloš Štědroň). Dirigentka Hanousková rovněž iniciovala vznik festivalu Setkání studentských orchestrů, který během patnácti ročníků opavským posluchačům představoval nejlepší domácí i zahraniční ansámbly. Protože se její působení v čele orchestru pomalu uzavírá, vydal Spolek rodičů a přátel Základních uměleckých škol v Opavě za grantové podpory města publikaci Ostrov smyčců.
Vanda Janečková
Vanda Janečková se narodila v Brně, ve svých dvou letech se s rodiči přestěhovala do Opavy. Absolvovala Obchodní akademii v Opavě, poté studovala na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obor speciální pedagogika v kombinaci s přírodopisem. Po krátkém novinářském působení v Ostravě začala pracovat jako sociální pracovnice na Zvláštní škole ve Velkých Heralticích. Od r. 1971 na této škole pracovala jako učitelka, poté následovalo pedagogické působení na Zvláštní škole v Dvořákových sadech v Opavě. Podílela se na vzniku Zvláštní školy a Pomocné školy na náměstí Slezského odboje v Opavě, kde jako ředitelka působila až do svého odchodu do důchodu.
Za svou práci obdržela několik ocenění - Pedagog roku či přijetí u ministra školství, kde reprezentovala Opavsko v roce 1993. Vykonávala funkci vedoucího metodika pro speciální školy po dobu deseti let. V porevolučním období spolupracovala s MŠMT na vytváření nových učebních osnov pro zvláštní školu. Zasloužila se o vzdělávání žáků s těžším postižením - vytvořila třídy pomocné školy, iniciovala vzdělávání dětí v ústavech sociální péče v Opavě. V roce 1994 iniciovala vznik speciálně pedagogického centra v Opavě, ve škole se snažila zavádět alternativní vzdělávací metody, podporovala pedagogy v dalším vzdělávání v rámci ČR i v zahraničí. Pod jejím vedením byla zpracována alternativní komunikační metoda Znak aplikovaná pro české prostředí. Jako ředitelka SPC podporovala integraci žáků s mentálním postižením v běžné škole už v rámci experimentu MŠMT.
V roce 1994 začala také pracovat v občanském sdružení Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením a v opavské organizaci patří k zakládajícím členům. Po celou dobu svého působení a vedení okresní organizace se snaží sdružovat rodiče, příbuzné i odborníky a veřejnost pro pomoc lidem s mentálním, i jiným postižením. Organizuje víkendové pobyty pro celé rodiny nejméně dvakrát do roka. Podporuje setkávání členů sdružení pořádáním pravidelných bowlingových turnajů.
Každoročně ve spolupráci se školou pořádá závody v atletickém trojboji.
A po celou dobu, co je v důchodu, působí jako dobrovolník v Charitě Opava a každý čtvrtek vede večerní školu - kurzy trivia v sociálně terapeutické dílně Radost.