Po roce a půl byla dokončena rekonstrukce Kulturního domu Na Rybníčku

Nákladná rekonstrukce kulturního domu Na Rybníčku, která byla zahájena v říjnu roku 2010, byla letos na jaře dokončena. Prostory KD, které již dlouhá léta poskytují zázemí především tanečním kurzům a plesům, byly před rekonstrukcí ve zcela nevyhovujícím stavu. Opavané si stěžovali na zastaralé interiéry, ošklivou fasádu, poruchovou techniku či nedůstojné sociální zázemí.

Po rozsáhlé rekonstrukci, která se dotkla všech podlaží KD, došlo k technické i estetické modernizaci vzhledu jednotlivých místností a k drobným změnám dispozičního řešení. Budova byla rozšířena pouze o drobnou přístavbu v prostorách vnitrobloku, která bude sloužit jako sociální zázemí pro návštěvníky přízemí budovy. Nové podoby se dočkalo také oblíbené letní posezení Pod Kaštany.

To, jak celková rekonstrukce a přístavba sociálního zázemí dopadly, mohou lidé posoudit v rámci Dne otevřených dveří 19. května, kdy se tento prostor s celkovou kapacitou cca 460 osob poprvé otevře veřejnosti. Zájemci si budou moci celý dům projít sami nebo v doprovodu studentů Slezského gymnázia, kteří poskytnou výklad k historii kulturního domu, k jeho rekonstrukci i k detailům v jednotlivých místnostech.

Náklady na realizaci rekonstrukce dosáhli téměř 153 mil. Kč. Celkem 66,3 milionu korun získala Opava formou dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013, zbytek bylo nutné uhradit z městského rozpočtu.

V současné době hledá město nájemce těchto prostor. Do jeho výběru zůstane kulturní dům uzavřen.

Lada Dobrovolná Tisková mluvčí

Historie Kulturního domu Na Rybníčku

Spolkový dům katolických tovaryšů

Dům Spolku katolických tovaryšů v Opavě v ulici Na Rybníčku byl postaven vně jižního obvodu historického jádra města koncem 19. století tak zvaně na zeleném drnu. Spolek katolických tovaryšů usiloval celá čtyři desetiletí o vlastní reprezentativní budovu. V roce 1895 se jim podařilo vystavět nový spolkový dům v renesančním stylu. Původně byl dům vystavěn jako malá divadelní scéna se sálem, jevištěm a zázemí pro potřeby bývalého profesního spolku. Spolek katolických tovaryšů (Katholischer Gesellverein) sdružoval německé i české řemeslníky a tovaryše na konfesním základě. Byl založen v Opavě roku 1855 po vzoru obdobných korporací v sousedním Německu. Zpočátku působil v pronajatých prostorech, vlastní prostory získal až v r. 1891. Ty se však ukázaly jako nedostatečné. Bylo jen otázkou dostatečných finančních prostředků od bohatých mecenášů, aby zadali opavskému staviteli Josefu Hruškovi projekt patřičně dimenzované reprezentačně pojaté budovy na nynějším místě. Projekt byl dokončen v červenci roku 1894 a hned po jeho schválení se začalo stavět, aby již v roce 1896 byla stavba uvedena do provozu.

Ve dvoupodlažním křídle obráceném průčelím do ulice Riegrovy se nacházela v přízemí restaurace s kulečníkovým sálem, v patře pak místnosti spolku – knihovna, nocležna a kanceláře. Jižní průčelí oddělovala oplocená předzahrádka. V nižší části podél ulice Na Rybníčku se nacházel velký štukem bohatě dekorovaný sál s galerií a jevištěm. Na východní straně se k domu ve vnitrobloku přimykala dříve neodmyslitelná zahradní restaurace pro letní provoz, přístupná z přísálí.

Jako Společenský dům „Gesellhaus“ sloužila tato budova nejen potřebám profesního spolku, ale také jako trvalá scéna Divadelní ochotnické jednoty, která uváděla repertoár v české řeči a působila zatím v nevyhovujícím provizoriu. České představení zde bylo uvedeno poprvé záhy po dostavbě objektu, již 13. listopadu 1896. Pořádaly se zde větší přednášky, konaly se české plesy. Česká divadelní představení se zde hrávala až do konce 30. let 20. století.

Po osvobození v roce 1945 se v budově konaly akce KSČ. Dne 25. února 1948 zde byl ustaven okresní národní výbor v Opavě.

Závodní klub Ostroj

Ve změněných politických poměrech poválečných let po zániku původního zřizovatele spolkového domu začala budova sloužit jako závodní klub. V roce 1965 byl objekt adaptován pro účely Závodního klubu Ostroj. Nevhodné stavební zásahy se projevily zejména ve změně dispozice, v otevření jižního vstupu a v přístavbě terasy. Rovněž původní restaurační lokál byl rozšířen na úkor kuchyně. Základní interiérová výbava restaurace a vstupu byla pořízena z typových a velkosériových prvků (jako hliníkové rámy výkladcových oken a ocelové zárubně dveří) neurčitého architektonického výrazu. Hlavní schodiště na východní straně bylo radikálně přestavěno na trojramenné, osvětlené velkoplošným oknem s předprostorem využitým jako zimní zahrada, přístupným ze druhé podesty. Původní zdobené litinové zábradlí bylo nahrazeno svařovaným kovovým s geometrickými plechovými šablonami. A takových nevhodných úprav zde proběhlo postupně celá řada.

V té době se Kulturní dům stal centrem celé řady kulturních podniků, z nichž nejznámější a nejpopulárnější byly kurzy tance a společenské výchovy a plesy. Velmi oblíbenými se staly sklepní prostory s cihlovými klenbami využívané jako bar „Peklo“. Hojně navštěvované zvláště v letních měsících bylo také venkovní posezení „Pod kaštany.“

Kulturní dům Na Rybníčku dnes

K původnímu objektu byla na východní straně dostavěna přístavba, sloužící jako zázemí kulturního domu. V rámci rekonstrukce byly provedeny stavební úpravy vstupu do kulturního domu na bezbariérový s vybudováním bezbariérového sociálního zařízení a výtahů, dále byly rekonstruovány vnitřní komunikační prostory objektu, vyměněny veškeré rozvody, provedena nová fasáda a upravena venkovní zahrada.

Jsme přesvědčeni, že tento cenný neorenesanční objekt bude po nákladné rekonstrukci nadále sloužit kulturním a společenským účelům a stane se díky svému multifunkčnímu charakteru a především díky největšímu společenskému sálu v Opavě a okolí nejnavštěvovanějším opavským kulturním stánkem. Rekonstrukcí objektu byly zkvalitněny existující prostory objektu pro pořádání kulturních a společenských akcí pro obyvatele a návštěvníky města a vytvořeno důstojné kulturní prostředí, odpovídající tradicím města Opavy, kdysi hlavního města českého Slezska, které si udržuje výsadní postavení kulturního centra regionu a je dlouhodobě považováno za centrum kultury, vzdělanosti a společenského dění.

Zpracovala Dagmar Kůrečková

Publikováno dne 20.5.2012