Opavský zimní stadion získá novou podobu

Chátrající budovu nahradí moderní architektura

Opavané by se konečně mohli dočkat zásadně zrekonstruovaného zimního stadionu, který nahradí zchátralou a dávno nevyhovující stavbu z konce 50. let minulého století. Město tak získá moderně pojatou budovu, která se může využívat kromě ledových sportů a volnočasových aktivit i na kulturní a společenské akce. Stavět by se mohlo začít už v závěru letošního jara, hotovo by pak mělo být v průběhu roku 2024.

„Stávající zimní stadion, který dávno přestal stoprocentně plnit svou funkci, se postupem let stal velkou ostudou Opavy. Jedná se o nepřehlednou změť mnoha úprav, dostaveb a přestaveb, která dávno nefunguje. Neposkytuje ani základní komfort, který hráči, ale i návštěvníci haly očekávají. Jsem proto moc rád, že se po letech konečně začalo s touto významnou budovou něco dělat a že ve městě vyroste moderní, architektonicky velmi zajímavý dům. Těším se na to,“ říká primátor Opavy Tomáš Navrátil s tím, že město neplánuje jen dílčí rekonstrukci, ale zásadní přestavbu zimního stadionu. „Opava byla vždy hokejové a bruslařské město a zásobovala nejvyšší soutěž a reprezentaci talentovanými odchovanci. Právě na toto období chceme navázat, a to tím, že nejvyšší prioritou klubu bude kvalitní výchova hokejové mládeže. Díky podpoře statutárního města Opava, rekonstrukci zimního stadionu a především vytvoření nového potřebného sportovního zázemí bychom se tomuto cíli začali po letech tápání konečně přibližovat. Opava si moderní stadion určitě zaslouží!“ uvádí jednatel Hokejového klubu Opava Dalibor Bárta.

Architektonická studie týmu QARTA architektura pod vedením opavského rodáka, architekta Davida Wittasska velmi vhodně očišťuje prostor haly od postupně provedených vestaveb a nechává vyniknout původní ocelovou konstrukci haly. „V rámci pročištění interiéru haly budou odstraněny dodatečně postavené ocelové tribuny, které mají z důvodu umístění ve značné výšce také velmi strmé stoupání, a také část restaurace vysunutá do vnitřního prostoru. Všechny původní konstrukční prvky budou v co největší míře ponechány a pohledově uplatněny,“ uvedl hlavní architekt města Petr Stanjura.

Na původních betonových stupních tribun zimního stadionu jsou navrženy nové tribuny pro cca 2 000 diváků. Veškeré nosné prvky budou umístěny pod úrovní sedadel, aby nezhoršovaly výhled na ledovou plochu a neovlivňovaly vzhled interiéru. Přidružené architektonicky nehodnotné přístavby navazující na halu z jihozápadní strany budou zcela odstraněny a nahrazeny nově navrženou přístavbou včetně nové restaurace a salonku.

Zásadním úkolem obnovy areálu je vytvoření sportovního zázemí, které bude sloužit nejen současným potřebám výcviku mládeže, ale také veřejnému a komerčnímu užívání haly. Nová vybavenost je integrována do moderní třípatrové budovy, která nahradí stávající dlouhodobě nevyhovující zázemí. Propojení na každodenní provoz haly je navrženo přehledně, transparentně a jednoduše.

Nově budou vytvořeny plochy pro nácvik střelby, stability, rychlosti bruslení a startů za kotoučem. Prostor pro nácvik hokejových dovedností je koncipován s ohledem na pořádání mládežnických kempů. Stravovací zázemí kempů bude oddělené od vlastní restaurace, výhledem z patra se propojí výcvikový prostor s ledovou plochou.

Tréninkové potřeby doplní moderní prostory pro posilování a malá tělocvična. Důraz je dán rovněž na regeneraci, která je určena pro všechny věkové kategorie. Zahrnuje masážní kabiny, finskou a parní saunu, ochlazovací bazén a místo pro relaxaci.

Prostorově efektivní a technicky funkční šatny jsou řazeny vedle sebe a zohledňují kategorie hráčů, z prostorových důvodů se však počítá s částečným rotačním systémem využití. Nově je k dispozici zázemí pro komerční využití, tzv. hobby hokej.

Základním parametrem návrhu je přehlednost. Přístup do ikonicky pojaté vstupní haly ze strany parčíku je součástí hlavní komunikační osy celého prostoru. Nově koncipovaný prostor nabízí vytápěné zázemí s toaletami a bufetem pro fanoušky hokejových zápasů. Význam prostoru navrhujeme podpořit umístěním trofejí, které byly dříve pouze součástí VIP zóny.

Revitalizace areálu počítá s obnovou historické haly z 50. let 20. století s důrazem na technicistní industriální kvalitu objektu. Celkově zklidněný a přehledný prostor vytvoří dojem hokejové arény, navrátí pocit velkoleposti. Část přízemí haly bude prosklená, aby vtáhla zájem kolemjdoucích k dění uvnitř.

Architektonické ztvárnění novostavby je odlehčené a současně účelné, kontrastní vůči původní, v průběhu času přestavované hmotě objektu. Lamely před skleněnou fasádou tvoří zajímavou figuru a odkazují na charakteristický prvek původní haly – ocelový vazník. Podsvícení lamel umožní slavnostní osvětlení celého areálu. Svým výrazem bude působit jako přirozený poutač, návěstí pro diváky a zapojí tak stavbu do společenského života města. „Příkladů zdařilé revitalizace velikostně podobných stadionů je v zahraničí celá řada. Přitom je vždy třeba respektovat historii a specifika místa, revidovat a obnovit jeho společenské vazby. Historickou halu je třeba revitalizovat, nikoli nechat zchátrat a nahradit novým objektem,“ dodává spoluautor návrhu rekonstrukce a rovněž bývalý hráč hokeje v Opavě architekt David Wittassek.

Materiály použité při rekonstrukci zimního stadionu jsou vybrány s ohledem na životnost i architektonický výraz. Přednostně je počítáno s užitím přirozeného působení přiznáním jednotlivých materiálů, jako je pohledový či konstrukční beton, režné zdivo z cihel nebo bloků, podlahy povlakové, stěrkové i ve formě broušený beton, akustické zavěšené podhledy v přírodních tónech, v kontrastu pak ocelové konstrukce s nutností nátěru ve výrazné barevnosti. Industriální styl bude podpořen i přiznáním tras všech technologií, koncové prvky budou podvěšeny pod stropy či vedeny po stěnách mimo dosah diváků.

Roman Konečný, tiskový mluvčí 

e-mail: roman.konecny@opava-city.cz

Bohatá historie opavského bruslení

Ledová plocha pro bruslaře se zázemím šaten byla v Opavě zřízena už po polovině 19. století a po Vídni a Budapešti patřila k největším v habsburské monarchii. Bruslařské sporty, ke kterým se brzy přidružil lední hokej, v Opavě dosáhly mezinárodní úrovně. V roce 1908 Opava dokonce hostila mistrovství světa v krasobruslení. Tehdy se ještě užívala přírodní ledová plocha stejně jako v roce 1928, kdy zde krasobruslaři bojovali o evropský mistrovský pohár.

Od poloviny 30. let 20. století se připravovala stavba zimního stadionu, k realizaci však došlo až po druhé světové válce. Nad částí původního přírodního kluziště byla v letech 1956–1957 za pomoci ocelových vazníků zbudována střešní konstrukce, díky čemuž mohla být zprovozněná krytá plocha s umělým chlazením. Následovala dostavba zázemí, tribun a hotelu. Nejrůznější nekoncepční úpravy, které probíhaly od 60. až do konce 80. let, přispěly spolu s chátráním budovy k současnému tragickému stavu objektu. Důsledkem je mimo jiné ztráta příznivců a motivace pro rozvoj tohoto sportu u opavské mládeže.

Popisky k vizualizacím

1. Pohled z parku, prostor před stadionem. Vizualizace: Monolot studio
2. Hlavní vstup do haly, nově navržená část. Vizualizace: Monolot studio
3. Tréninkové centrum, pohled od parkoviště. Vizualizace: Monolot studio
4. Restaurace, nově navržená část. Vizualizace: Monolot studio
5. Pohled do haly, obnova původní haly. Vizualizace: Qarta architektura
6. Tréninkové centrum hokejových dovedností – malá umělá plocha. Vizualizace: Qarta architektura
7. Šatna pro veřejnost, průhled do haly. Vizualizace: Qarta architektura

Popisky k historickým fotografiím

1. V pořadí druhá budova zázemí opavského bruslařského spolku, v roce 1900 zbudováno dle projektu opavské stavební firmy Kern & Blum. Foto: Kolorovaná pohlednice, po roce 1900, archiv Slezského muzea
2. Pohled na budovu z lední plochy. Foto: Asi 1. desetiletí 20. století, archiv Slezského zemského muzea
3. Pohled na budovu ze strany kluziště. Dvojice k sobě přiléhajících křídel, otevřených do prostoru ledové plochy arkádami, skýtala zázemí dámské čekárně, kuchyni, restauraci pro členy i nečleny spolku, vstupnímu vestibulu a několika převlékárnám. Architektonickému ztvárnění dominovalo efektní orchestřiště. V této podobě budova přečkala až do 50. let 20. stol. Kluziště bylo napájeno vodou z blízkého mlýnského náhonu. V letním období sloužilo například populárním projížďkám na veslicích. V případě, že byl rezervoár kluziště vypuštěný, byly na rozsáhlé ploše zbudovány provizorní tenisové kurty. Foto: 30. léta 20. stol., archiv Slezského zemského muzea
4. Pohled ze západní části kluziště směrem k východu. Foto: 30. léta 20. stol., archiv Slezského zemského muzea
5. Výstavba ocelového skeletu konstrukce krytého kluziště realizovaná ve druhé polovině roku 1956, do té doby využíván pouze přírodní led v zimních měsících. Kluziště začal v poválečném období užívat nově založený hokejový klub Slezan. Právě pro jeho potřeby byla vystavěná krytá umělá ledová plocha. Foto: archiv Slezského zemského muzea
6. Krytá ledová plocha během finalizace dostavby, pohled severozápadním směrem. Foto: Josef Solnický, Slezské zemské muzeum, 1957
7. K původní budově bruslařského spolku ze začátku 20. století byla v 50. letech připojena skeletová konstrukce kryté ledové plochy. Obě stylově nesourodé stavební konstrukce spolu koexistovaly zhruba jedno desetiletí. Foto: Pohlednice, 1960, archiv Slezského zemského muzea
8. Teprve s časovým odstupem dvou let po dostavbě krytého kluziště se přistoupilo k adaptaci původní spolkové budovy z roku 1900, nejprve bylo o patro navýšeno jižní křídlo vedle orchestřiště, později byla přestavěna také středová a jižní část. Dokončeno do roku 1964. Foto: Arnošt Pusta, Slezské zemské muzeum, 1965

Pro spuštění videa klikněte do obrázku

Technické kresby

Profilové informace o studiu

QARTA ARCHITEKTURA je kreativní studio s pestrou paletou ideových studií i četných realizací. Široké spektrum záběru vychází z jejich vnitřní filosofie s důrazem na pestrost zadání. Četná ocenění jako Grand prix obce architektů, Best of Realty či Stavba roku jsou dle jednatelů Jiřího Řezáka a Davida Wittasska důkazem dotaženosti finálních produktů. „Základem naší práce je soustředění se na kvalitu života,“ říká Jiří Řezák a David Wittassek jej doplňuje: „Věříme, že precizní detailní design, kreativita i důraz na celkovou estetiku jsou za přívětivostí našich domů.“

Studio     QARTA ARCHITEKTURA
Autor       David Wittassek | autor
                 Jiří Řezák | autor
                 Pavel Fanta | autor