Opavané uctili památku Heliodora Píky

Zástupci Statutární město Opava, Konfederace politických vězňů i široké veřejnosti uctili 21. června památku armádního generála Heliodora Píky. Pietní akt proběhl v dopoledních hodinách u pamětní desky, umístěné na budově Hlásky na Horním náměstí.

Heliodor Píka je rodákem ze Śtítiny. V 1. svět. válce bojoval jako legionář na západní frontě. V meziválečném období se oženil, zplodil syna Milana a vystudoval Vysokou školu vojenskou v Paříži. V letech 1932 – 37 působil jako vojenský atašé v Bukurešti. Poté byl převelen na ministerstvo obrany.

Po okupaci Československa byl nucen utéci do Londýna. Odtud byl vyslán Edvardem Benešem do Bukurešti, kde pomáhal československým a maďarským uprchlíkům z Protektorátu. Poté se přesunul do Istanbulu, kde se poprvé setkal s L. Svobodou. Při druhém setkání navrhl Píka vytvoření československých jednotek na území SSSR a další zpravodajskou spolupráci s Moskvou. Tento návrh Československá exilová vláda přijala. H. Píka se stal atašé a velitelem mise Československé armády v Moskvě. Již v srpnu E. Beneše varoval, že SSSR neusiluje o svobodné Československo, ale o diktaturu proletariátu. Už v roce 1941 proti jeho působení v Moskvě protestovali zástupci KSČ Klement Gottwald a Václav Kopecký.

V roce 1942 začal Píka v Buzuluku formovat jednotku československé armády. V září 1943 se 1. čs. samostatná brigáda přesunula na frontu do oblasti Kyjeva a v listopadu se Píka účastnil slavnostního podpisu československo-sovětské spojenecké smlouvy.

S postupem sovětských vojsk na československé území Píka žádal, aby byl velitelem osvobozovacích jednotek jmenován L. Svoboda, tuto žádost SSSR odmítlo. Poté neúspěšně protestoval proti postupu Rudé armády na Zakarpatské Ukrajině, což sovětské vedení ignorovalo. V květnu 1945 se H. Píka vrátil do Prahy, kde byl jmenován náměstkem náčelníka generálního štábu Československé armády.

Po únoru 1948 byl zatčen a obviněn ze zrady a v politickém procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949. V roce 1968 byl s pomocí prezidenta L. Svobody proces s Píkou obnoven a vojenský soud v Praze konstatoval jeho nevinu a plně ho rehabilitoval. Přesto socialistický režim odmítl uznat jeho zásluhy.

Roku 1991 udělil H. Píkovi prezident Václav Havel in memoriam Řád Milana Rastislava Štefánika za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době druhé světové války, byl mu odhalen památník v Plzni i v rodné Štítině. Po Píkovi je pojmenována i 53. brigáda PS a EB Armády České republiky v Opavě.

Lada Dobrovolná Tisková mluvčí

Publikováno dne 21.6.2013