Město má studii nakládání se srážkovými vodami
Technickoekonomické a hydrogeologické posouzení možností nakládání se srážkovými vodami v opavských školských zařízeních. Takový je přesný název projektu, který si zadalo město Opava a jehož cílem bylo získat podklady k dalšímu postupu, jak zachovat a využívat dešťovou vodu v městem zřizovaných školách.
Důvodů ke vzniku studie nakládání se srážkovými vodami je hned několik. Tím prvním a zásadním je fakt, že postupné změny klimatu s sebou přinášejí zvyšování teploty ovzduší a to ruku v ruce provází i úbytek vody. Druhým důvodem je ten ekonomický – také školy za odvod dešťové vody platí nemalé částky, často v desítkách tisíc korun. Jen pro příklad: Základní škola Edvarda Beneše zaplatí ročně za odvod vody 90 744 Kč.
Studie a jí navrhované řešení byla rozdělena do dvou fází:
V první fázi byly prověřeny všechny objekty a posouzeny možnosti, které k danému účelu nabízejí. Vedle již funkčních opatření byla vyhodnocena konstrukční vhodnost budov pro další zadržení vody, existence travnatých a dalších ploch v majetku města pro přirozené vsakování, a to také nejen v areálech, ale i v blízkosti, které by bylo možno využít k naplňování záměru. Tím je co největší využití dešťovky např. pro technické či jiné účely a co největší omezení jejího propouštění do kanalizace.
Ve druhé fázi bylo vybráno 16 nejvhodnějších objektů, pro které byly vytvořeny a doporučeny konkrétní návrhy, jak k dešťové vodě přistupovat. Varianty jsou různé podle vhodnosti a možností – od akumulačních či retenčních nádrží s následným vsakem nebo využitím na závlahu, přes zelené či modré střechy, odvádění srážkových vod okolních vodních toků po využití srážkových vod pro druhotné využití v provozu škol, např. ke splachování toalet či jinému vhodnému použití. Řešení pro některé objekty mají navrženu i kombinaci variant, sestavenou tak, aby místo obyčejného protékání do kanalizace měla stále více vzácnější dešťovka také jiné, praktičtější využití.
Jako modelový příklad si můžeme vzít třeba opavskou Základní školu Boženy Němcové. Tady je zatím hospodaření s dešťovou vodou ošetřeno tak, že je částečně ze střechy objektu u Zahradní ulice svedena do menších nádrží určených k zalévání školní zahrady. Ostatní vody jsou odváděny do stoky, což stojí každý rok “pouhých“ 25 a půl tisíce korun. Studie navrhuje vybudování velké akumulační nádrže s využitím vody pro zalévání arboreta před školou a návrh tzv. modré střechy na budově jídelny, tedy střechy, která dešťovku přímo zadrží k jejímu následnému využití. Podobnou situaci má i Základní škola Opava-Kylešovice. V současné době je zde nainstalována jen menší akumulační nádrž o objemu 12 m³, která slouží k jímání dešťových vod pro závlahu zelených ploch u budovy školy. Náklady na odvod ostatní vody pak převyšují částku 85 tisíc korun ročně. Studie navrhuje vybudování velké nádrže, jež by poskytovala vodu pro závlahu a údržbu nejen školních ploch, ale také okolních sportovišť.
Projekt získání této pro budoucnost významné studie stálo město Opavu 580 tisíc korun, z toho částku více než 317 tisíc korun spolufinancoval rozpočet Moravskoslezského kraje.
Martin Kůs
tiskové oddělení