Opava očima svých obyvatel

Upraveno: 21.02.2020

Je Opava stále tím nejlepším místem pro život? Na tuto otázku mohou odpovědět Opavané v průzkumu, který připravilo město spolu s Fakultou veřejných politik Slezské univerzity.

V roce 2012 bylo týmem Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě uskutečněno mezi Opavany šetření v oblasti kvality života, které se nyní bude opakovat v průběhu května. Hlavním cílem výzkumu bylo zajistit nezávislou zpětnou vazbu názorů, postojů a preferencí obyvatel Opavy. Požadavek vyplynul ze zájmu představitelů města identifikovat skutečné potřeby, preference a názory občanů a získat tak nezprostředkovaný pohled na potřeby obyvatel zejména v oblastech celkové spokojenosti s životem ve městě a spokojenosti v oblastech: sociálních a zdravotních služeb, bezpečnosti a činnosti městské policie, kultury a sportu, informačního systému magistrátu.

Dotazník zjišťoval názory obyvatel na řadu dalších oblastí – spokojenost se stavem a údržbou veřejných ploch, se stavem komunikací, s MHD, s nabídkou všech stupňů školských zařízení, trhem práce, s možnostmi účastnit se místního plánování, rozhodování a veřejných projednání, zjišťovaly se preference v oblasti veřejných investic a podobně.

Jedním ze zajímavých zjištění plynoucích ze srovnání s dalšími 15 podobně velkými městy České republiky, která stejné šetření v uplynulých letech realizovala, bylo, že Opavané jsou relativně nejspokojenější se životem ve svém městě,“ uvedl náměstek primátora Dalibor Halátek.

Výsledky odpovědí mají souvislost s některými sociálně demografickými charakteristikami respondentů. Míra spokojenosti s životem ve městě souvisí například s věkem a vzděláním respondentů, ale také s jejich pohlavím, typem domu, ve kterém žijí, délkou života v Opavě, jejich ekonomickým statusem i společenskou aktivitou.

Stejně jako v roce 2012 i letos bude zjišťováno například co považují obyvatelé Opavy za nejzávažnější problém města nebo kterým cílovým skupinám je potřeba směřovat podporu. Výzkum tak poskytuje nejen poměrně komplexní zpětnou vazbu zastupitelům, ale lze jej využít i v aktuálních odborných diskuzích o kvalitě života v různých regionech ČR. „Bez ochoty obyvatel účastnit se výzkumu, a jejich „daru“ v podobě jejich času nutného k vyplnění dotazníku se žádná nezávislá zpětná vazba zastupitelům ani sociologický výzkum nemůže podařit,“ říká Dušan Janák z Centra empirických výzkumů Fakulty veřejných politik Slezské univerzity a dodává: „Oslovené respondenty proto jednak prosíme o ochotu participovat na výzkumu a jednak jim předem děkujeme za investovaný čas. Na oplátku mohou být zařazeni do slosování o věcné ceny a doufejme, že budou odměněni i celkovou úrovní kvality života v Opavě.“