Vávrovičtí uctí památku Theodora Poly

V sobotu 5. února 2022 od 10 hodin se před základní školu ve Vávrovicích uskuteční pietní akt k připomenutí 100. výročí narození Teodora Poly.

Theodor Pola, rodák z Vávrovic, velitel Partyzánské brigády Jana Žižky a čestný občan své rodné obce, by letos 5. února oslavil sto let svého života. Dnešních dnů se bohužel nedožil, a tak si ho připomeňme alespoň touto malou vzpomínkou.

Theodor, syn tesaře Josefa Poly a jeho ženy Anny, začal po měšťance v Opavě pracovat jako příležitostný dělník u německé stavební firmy Alfréd Czeczatka. Jako její zaměstnanec se v roce 1942 dostal na území dnešního Běloruska, kde stavěl silnice. Ale nejen stavěl, také ničil. Naučil se rusky, napojil se na místní odboj a dostal přezdívku Feďa. Po výbuchu jednoho z mostů se na místě našla jeho zakrvavená čepice, a tak byl prohlášen za mrtvého. Po smrti ale nebyl, ve skutečnosti se přidal k partyzánům generála Děkanova, kde působil jako minér a průzkumník. V prosinci 1943, motivovaný Janem Švermou a Rudolfem Slánským, požádal v Buzuluku o vstup do nově vznikající 2. čs. paradesantní brigády a absolvoval kurz partyzánských velitelů ve Svjatošinu. 
Po výcviku Polu jmenovali velitelem zpravodajského výsadku vyslaného na pomoc SNP, kam v noci na 28. srpna 1944 seskočil do oblasti Velké Fatry. Polovým úkolem bylo zakládat ve vesnicích bojové skupiny a tvořit tak obranu povstalci ovládaného území. Inicioval vznik polní nemocnice i systému zásobování partyzánů obyvatelstvem. Po sloučení několika v oblasti působících partyzánských oddílů a vzniku jednotné Partyzánské brigády Jana Žižky v září 1944 byl zvolen jejím velitelem. Nejprve s 500 spolubojovníky, později až s 1 600 muži ve zbrani chránili celé dva měsíce vesnice před pomstou Němců a Hlinkových gard. Němci na jeho hlavu dokonce vypsali odměnu 10 tisíc říšských marek, ale nepolapili ho, ani když se u Povážského Inovce podařilo jeho jednotku obklíčit. Pola s dalšími unikli a bojovali až do 10. dubna 1945, kdy se u města Martin opět setkali s armádním sborem a partyzánský svaz tak byl rozpuštěný. Posledním bojovým úkolem Theodora Poly bylo odevzdat dokumentaci v Kyjevě a předat hlášení Klementu Gottwaldovi. 

Po válce i nadále působil v aktivní službě důstojníka ČSLA ve Falknově, Prešově a v Praze. Za své zásluhy byl vyznamenán celkem 23 řády a medailemi.

Zemřel 9. září 1974 ve svých 52 letech a jeho ostatky byly uloženy do památníku na Jankovom vršku u Uhrovce. Obec Vávrovice jej jmenovala čestným občanem.  O rok později mu byla na zdejší základní škole odhalena také pamětní deska. A právě u ní se uskuteční 5. února pietní akt, kterým si místní svého rodáka připomenou.
Kromě nich uctí jeho památku i členové OV Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Opava. Jejich místopředseda Václav Hýža k pietě uvádí: „Osudy obětí II. světové války si připomínáme s kytičkou pravidelně. V roce 2021 jsme se poklonili u 35 pomníků těch, kteří se zapojili do odboje a riskovali své životy. Zaslouží si, aby se na ně nezapomínalo.“

Martin Kůs
tiskové oddělení

Theodor Pola v roce 1945 a v poválečné době jako plukovník ČSLA.

Partyzánští velitelé Theodor Pola (vlevo) a Arnošt Krpec (vpravo)  na letišti v Kyjevě v roce 1944 ve společnosti Rudolfa Slánského.

Před odletem z Kyjeva v roce 1944.

Fotografie poskytl Václav Hýža, místopředseda OV ČSBS Opava