V Aleji československých parašutistů má strom i Bohuslav Grabovský
Lipová alej podél polní cesty mezi Střížovem a Vladislaví na Třebíčsku má od soboty 12. dubna o 40 stromů více a byla slavnostně otevřena veřejnosti. Stromy, společně s těmi, které zde už rostly, nyní připomínají naše hrdiny druhé světové války – československé parašutisty vysazené na území Protektorátu Čechy a Morava. Jeden ze stromů zde má i rodák z Kylešovic u Opavy, Bohuslav Grabovský.
Na přípravě a realizaci Aleje československých parašutistů pracoval spolek VETERANS – Váleční veteráni České republiky po dobu tří let. Prvních devět stromů bylo po přípravné fázi vysazeno v listopadu 2023. Místo, kde alej vznikla, nebylo vybráno náhodou – údajně právě touto cestou v roce 1939 kráčel Jan Kubiš, aby se připojil k těm, kteří chtěli bojovat za své Československo. Podél zhruba 700 metrů dlouhé cesty nyní roste 86 lip, z nichž každá připomíná jednoho z těch, kdo se stejně jako Kubiš vydali za svým osudem. Jejich jména nesou informační panely s QR kódy, které odkazují na příběhy jednotlivých hrdinů.
U sázení posledních stromů byl osobně přítomen náměstek primátora Opavy Pavel Meletzký, který zde také ozdobil lípu "patřící" našemu Bohuslavu Grabovskému.
Podporučík Bohuslav Grabovský se narodil 19. ledna 1917 v Kylešovicích. Po absolvování místní obecné a opavské měšťanské školy se vyučil zámečníkem. V říjnu 1937 nastoupil základní vojenskou službu u 15. pěšího pluku v Hranicích na Moravě, ale po obsazení Sudet Němci požádal o prodloužení služby. V dubnu 1939 byl propuštěn a uchýlil se do Ostravy. O dva měsíce později přešel hranice do Polska, pokračoval do Francie, a po pádu francouzských sil se v červnu 1940 dostal do Anglie, kde byl přidělen k 1. praporu československé brigády. Později byl vybrán do programu výcviku pro plnění zvláštních úkolů – absolvoval sabotážní kurz, para výcvik a další specializovaný trénink. Dne 30. dubna 1942 byl v rámci operace Intransitive vysazen společně s npor. Kindlem a des. Lukaštíkem v Protektorátu. Úkolem skupiny byla destrukce kolínské rafinérie minerálních olejů. Grabovský se postupně přesouval na různá místa v Čechách i na Slovensku, až byl 17. března 1943 zatčen v Pardubicích gestapem. Po odmítnutí spolupráce byl uvězněn. V prosinci 1943 byl převezen do Terezína, kde byl nejspíše v říjnu 1944 bez soudu popraven.
Bohuslav Grabovský má i svoji "kešku" a právě na stránkách geocaching.com je i velmi slušně zpracovaný jeho životopis.
Při příležitosti 80. výročí smrti Bohuslava Grabovského byla na zdi Základní školy Kylešovice odhalena pamětní deska s jeho portrétem. Deska byla umístěna v sousedství již dříve připomenutých – generála Jaroslava Konečného a nadporučíka letectva Františka Sobotíka. Všechny tři pamětní desky vytvořil opavský výtvarník a sochař Daniel Klose. Jak při odhalení uvedl hlavní iniciátor, opavský zastupitel Marek Veselý, před popravčí četu byl Grabovský postaven pravděpodobně 28. října 1944 – v den, kdy československý lid slavil vznik samostatného státu. Historikům se však tuto skutečnost dosud nepodařilo věrohodně doložit.
Podle spolku VETERANS je Alej československých parašutistů symbolickým splácením společenského dluhu. "V této republice neexistuje žádný ucelený památník, který by se věnoval parašutistům, takže jsme se rozhodli takový památník vybudovat. Budeme usilovat o to, aby získal status vojenského pietního místa," uvedl Tomáš Sláma ze spolku.
A jedna zajímavost spojená s Bohuslavem Grabovským - v roce 1950 získal Vojenský historický ústav jako exponát klobouk, který patřil právě parašutistovi z Kylešovic. Vidět ho můžete v pražské expozici VHU.
Použité fotografie - autoři: spolek VETERANS, Horácké noviny, Pavel Meletzký, archiv Vojenského historického ústavu
Martin Kůs,
tiskové oddělení