Další břehy 2019 – Cesty ke štěstí
Cesty ke štěstí (31. 3. – 1. 5. 2019)
Cesty ke štěstí byly tématem 23. ročníku festivalu Další břehy, který nabídl programy a umělecká setkání nabízející zamyšlení, poznání i zábavné odlehčení na vlně humorného pohledu na svět a problémy našich dní. Křivolaké, ale i přímočaré a někdy jednoduché cesty ke štěstí se hledaly skrz lásku, rodinu, dobré mezilidské vztahy, práci, přírodu, umění a filosofii, vědu, vzdělání, harmonický a klidný život, sport, cestování nebo v neotřesitelném pocitu životního smyslu a především v účinné pomoci těm druhým, potřebnějším.
V posledních letech se fenomén štěstí a jeho dosahování, naplňování, dobývání či metody k jeho trvalé přítomnosti staly frekventovaným a možná v některých případech i módním tématem diskuzí, článků, knih a reportáží. Přitom učinit šťastným sebe a především své okolí je základním úkolem každé lidské bytosti. Není divu, že v Dánsku založil Meik Wiking Institut pro výzkum štěstí a pojmy ,hygge´ či ,lykke´ se stávají centrem celosvětového výzkumu. Obdivujeme, že v dalekém a tajuplném Bhútánu měří místo HDP raději, hrubé národní štěstí. V Japonsku pak pod pojem ,ikigai´ nalézají smysl života, tedy také důvod, proč ráno vstát z postele a pečlivě se věnovat své práci, rodině i koníčkům a zakoušet tak radost, nadšení, zdraví a štěstí.
Téma festivalu bylo nahlíženo prizmatem všech druhů umění – filmem, divadlem, hudbou, literaturou i výtvarným uměním.
Ve filmové části festivalu se mohli návštěvníci těšit na hledání pozemského ráje a ideálního místa pro malířskou tvorbu ve filmu Gauguin nebo na pozoruhodný hold tvorbě Vincenta van Gogha ve výjimečném snímku S láskou Vincent kombinujícím hraný a animovaný film. Připomněli jsme si unikátní road movie režiséra Davida Lynche Příběh Alvina Straighta a nejkrásnější filmovou adaptaci Cyrana z Bergeracu v hlavní roli s Gerardem Depardieu. Do filmové části ale samozřejmě patřilo také geniální dílo ze zlatého fondu světové kinematografie Moderní doba Charlie Chaplina a projekce filmu Grygar za osobní účasti slavného astronoma a popularizátora vědeckého poznání Jiřího Grygara.
Divadelní svět byl reprezentován čtyřmi inscenacemi. Ve Slezském divadle byl uveden hit Městského divadla Brno Osmyčky, který s humorem i vážným zamyšlením prochází důležitými roky české historie a výjimečný duet Aleny Mihulové a Petry Nesvačilové nabídla hra Skořápka o nečekaném přátelství a cestě ke svobodě. Další divadlo neslo název O hezkých věcech, které zažíváme, což je autorské pásmo režiséra Jana Friče a divadelní společnosti Masopust. Spoutaný trávou divadla Líšeň uvedlo zase divadelní meditaci na témata prastarých buddhistických textů pro děti i dospělé. Pořadem Horníček 100 (Písně a smích) byla připomenuta osobnost mimořádného umělce Miroslava Horníčka.
Výtvarné umění ve festivalovém programu vzdalo poklonu legendárnímu kreslíři, ilustrátorovi a karikaturistovi Jiřímu Winterovi Nepraktovi výstavou Lidská komedie. Na výstavě fotografií a příběhů Ježíškova vnoučata, úspěšného projektu Českého rozhlasu, jsme se mohli setkat s týmem pracujícím na tomto skvělém nápadu. Do Bhútánu jsme nahlédli prostřednictvím výstavy Aleše Formánka, nápadité výtvarné práce jsme mohli obdivovat díky žákům Základní umělecké školy a ZŠ T. G. Masaryka. Neměla by být opomenuta ani beseda Od tramvaje k erotice s úspěšnou designérkou Annou Marešovou, která se uskutečnila v galerii Gottfrei.
Hudba byla zastoupena především povedenou volnou rekonstrukcí barokní opery L´Arianne Claudia Monteverdiho, který v kostele sv. Václava provedl již známý soubor Ensemble Damian. Primitiv představil společný projekt Ivo Samiece, hráče na perkuse, a Jiřího Štencela ovládajícího didgeridoo, jen byl v premiéře uveden ve Švédské kapli. Melodickým kytarovým rockem s velkými inspiracemi keltskou hudební tradicí oslavila kapela České srdce třicetiletí na hudební scéně. Festivalový program uzavřel první májový večer britská bluesová zpěvačka Elles Bailey, která se svou kapelou vystoupila v Klubu Art.
Literární oblast byla zastoupena především prezentací mnohokrát oceněné knihy Raději zešílet v divočině, jež pojednává o šumavských samotářích a lidech žijících mimo civilizaci. Toto téma návštěvníkům festivalu představil spisovatel Aleš Palán v Knihovně Petra Bezruče. V rámci Dalších břehů byl uveden literární pořad Dlouhá noc krátkých textů, a to opět Ústavem cizích jazyků Slezské univerzity. Alchymie štěstí byl název pořadu, ve kterém jsme se seznámili s pozoruhodnou osobností historie – hraběnkou Marií Walburgou, která působila na zámku v Kuníně.
Součástí programu byly také akce, které akcentovaly humanitární poslání a pomoc potřebným. Jmenujme především veřejnou dražbu obrazů a sbírku finančních prostředků v rámci Benefice pro Matýska iniciovanou žáky Markéty Janečkové ze Základní umělecké školy. Marcela Trvarůžková prezentovala program o hnutí Mary´s Meals, které každý den sytí jeden a čtvrt milionů děti napříč pěti kontinenty. Tuto akci navíc umocnil koncert dětského pěveckého sboru Domino. Do stejné kategorie spadá již zmíněná výstava Ježíškova vnoučata.
Připraveny byly pořady, které doplnily pestrou mozaiku festivalových programů: Hygge aneb Večer opavských hledačů štěstí s uměleckou rekapitulací tématu hledání štěstí ve světě s tanečním večerem Jiřího Siostrzonka či O humoru a banánové slupce herce Zdeňka Stejskala s filmovými ukázkami.
Tato akce byla spolufinancována z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
Ke stažení
-
Program 23. Dalších břehů [25,37 kB]
-
Programová brožura 23. Dalších břehů [2,65 MB]
-
Plakát 23. Dalších břehů [314,17 kB]