Další břehy 2002 – Krajiny andělů

Krajiny andělů (11. 4. – 19. 4. 2002)

Motto: „Každý z nás je anděl jen s jedním křídlem. Můžeme létat, jen když se obejmeme.“

Které téma může vybízet k imaginaci více než andělé? Tito okřídlení představitelé soucitu, porozumění a lásky se prolínají uměním a neviditelný pel, který zanechávají jejich křídla, se otiskl v tvorbě mnoha umělců. Další břehy se vydaly k plavbě mezi nebem a zemí a hledaly tyto andělské stopy v divadle, filmu, hudbě, poezii i výtvarném umění.

Vedle vážného i poetického pátrání v krajinách andělů nechyběl ani pohled humorný. A právě nadsázka provázela zahájení festivalu v podobě dvou sletů. Do centra se slétli andělé z širokého okolí, aby zde svým průvodem a zpěvem město rozjasnili. Zároveň zde ale proběhl slet nové Andělské demokratické strany národně kavárenské. Ustavující sjezd a obří slalom nové strany pak proběhli za řady projevů, hudby a tance v režii referentů Koudela & Siostrzonek. Jiří Siostrzonek pak byl podepsán ještě pod jednou akcí, která spojila tvorbu básníka Jana Skácela s Ústavem sociální péče Marianum a jejíž součástí byla výstava fotografií andělů opavských hřbitovů. Anděly hledal v krajině také Martin Taller, který vystavil divadelní plakáty.

Na festivalu se také poprvé představil častý host následujících ročníků Bohumil Vurm, který promluvil o andělských symbolech v tarotu a andělech a démonech v díle Hieronyma Bosche. Další dvě originální přednášky přednesl slovenský vědec Emil Páleš, který spojuje kosmologii, antropologii a teologii v díle „Angelológia dejin“.

Jak si s anděly rozumí hudba? Snad tím, že očišťuje a uvolňuje pozitivní emoce, které andělé rádi vidí. Proto na začátku festivalu vystoupila Ida Kelarová, která svou živelnou přirozeností strhává všechny masky. Proto se poprvé představil Ensamble Damian a jejich barokní opera o lásce Coronide. A proto se ke slovu dostala také skupina Chesed a jejich provedení starozákonních písní židovského národa.

Filmové plátno nabízí bezpočet andělů, ale na festival se dostanou jen ti nejtišší, kteří toho umí říct nejvíce. Není tedy překvapením, že nechyběl Franco Zeffirelli a jeho film o Františku z Assisi Bratr slunce, sestra luna, meditativní bilancování o kráse života samotným andělem Wima Wenderse Nebe nad Berlínem nebo Tarkovského Andrej Rublev, legendární malíř ikon plný duchovní síly a tvořivé energie.

Přehled festivalových žánrů by nebyl úplný bez divadla. Divadlo Nablízko přivezlo dvě kouzelná představení – Tracyho tygra a Trnkovu Zahradu. Z Karlových Varů přijela Dostojevského Něžná. A nechyběl neposedný anděl nadaný improvizační múzou Jaroslav Dušek.

Videozáznam můžete zhlédnout zde.