60. Bezručova Opava – Síla tradice

Síla tradice (30. 8. – 27. 9. 2017)

Tradice je fenomén stále živoucí, plný energie, tradice je hodnota, která se musí zachovávat, kultivovat, pěstovat, hýčkat a opatrovat. Tradice je dědictvím a pokladem všech. A my všichni se musíme snažit, aby tradice měla svou budoucnost!

60. Bezručova Opava chtěla důstojně, bohatě a velkoryse připomenout nejen šedesát let existence multižánrového festivalu, jenž se řadí mezi nejstarší kulturní svátky v České republice, ale nemohla opomenout ani 150. výročí narození slezského barda, buřiče a básníka slezského lidu – Petra Bezruče, jehož jméno nese ve svém titulu. Více než 60 programových položek všech uměleckých žánrů a také řada doprovodných akcí chtěla také hrdě poukázat na historii a kvalitu všestranných kulturních aktivit Opavanů při budování pozice hlavního kulturního a společenského centra Slezska.

V oblasti divadla byla na programu úspěšná hudební komedie Divadla Petra Bezruče Škola základ života, Divadlo Na Zábradlí přivezlo autorskou hru inspirovanou osudy velkých postav české literatury (Jan Zábrana, Josef Škvorecký, Bohumil Hrabal, Jiří Kolář), alternativní Bílé divadlo ztvárnilo obrazy básní Petra Bezruče na Horním náměstí a proměnilo konstrukci šachetní věže v havířskou Harendu či Lysou horu. Jaroslav Dušek s divadlem Vizita nás zavedl k tradici a moudrosti Toltéků v Páté dohodě. Příležitostný divadelní soubor doktora Frantíka Smělíků aktivně zavzpomínal na legendární představení Pobřežní hlídka, které mělo premiéru v roce 1996. V Loutkovém divadle potěšilo děti Naivní divadlo Liberec, divadlo Radost z Brna a ŠUS z Rokycan.

Hudební stopa festivalu byla neobyčejně pestrá a kvalitní. Tzv. vážná hudba zahrnovala koncerty Hold klasikům (Mozart, Beethoven) s vynikajícími sólisty. Koncert Srdce Evropy mezinárodního souboru Silva Rerum arte představil barokní a klasickou hudbu. Pod taktovkou Marka Šedivého zazněla také Carmina Burana na Horním náměstí po slavnostním průvodu festivalu. Velká očekávání naplnil koncert českého muzikanta dnes Američana, Ivana Krále, který zanechal výraznou stopu ve světové rockové hudbě. Na festivalu bylo rovněž k vidění další velké hudební jméno: Michal Prokop a Framus Five, kteří oslavili padesát let od založení kapely.

Mezi další lákadla jistě patřily: koncert Hany Kotkové a vzpomínka na Štěpána Kotka, zakladatele cimbálových muzik a velkou postavu udržování folklorních tradic, ale také koncert Pocta Elle Fitzgerald v podání Eleny Sonenshine a kapely Jocose Jazz, koncert pražské rapperky SharkaSs s klavíristou Dominikem Fajkusem a workshop a koncert špičkových dětských pěveckých sborů Permoník (Karviná), Motýli (Šumperk) a Domino (Opava) s katalánskou sbormistryní Elisendou Carrasco.

Laureát Ceny Petra Bezruče – fenomenální virtuos Radim Zenkl se vrátil „domů“ s koncertem Síla tradice u strunných a dechových nástrojů. Nezastupitelným reprezentantem tradice byl Mezinárodní folklorní festival Chodníčky k domovu s řadou zahraničních hostů i koncert Pěveckého sdružení moravských učitelů. Samostatnou hudební, ale i divadelní kapitolou s bohatým doprovodným programem zahrnujícím besedy, výstavy, workshopy, tanec i cirkus byl druhý ročník celodenního festivalu Cesty za oponu II. v areálu Psychiatrické nemocnice s řadou lákadel (Buty, Ladě, Jitka Šuranská, Beata Bocek, Jan Potměšil, Babalet, Luscinia a další).

Finále festivalu mimořádně provedl orchestr Slezského divadla s programem Hudba ve Slezsku (Helebrand, Schiffauer, Foltýn, Beethoven).

Na filmovém plátně vévodil vynikající dokument o Ivanu Královi – Dancing Barefoot, koncert Davida Gilmoura v Pompejích, předpremiéra dokumentu o operní divě Soni Červené či filmový zlatý fond prezentovaný arcidílem Andreje Tarkovského o slavném malíři ikon – Andreji Rublevovi.

Výtvarné umění reprezentovalo celkem čtrnáct výstav, z nichž jmenujme alespoň Sto let Hollaru: Současná tvorba, výstava plakátů festivalu Bezručova Opava, Krajka Karly Klusoňové, Ikony současnosti – Mimoza Bocin nebo výstavy Lucie Seiferové Tajemná Opava a s ní spojený křest stejnojmenné knihy a Dějiny udatného českého národa.

Hudebně-literární přesahy měly také pořady Šťastný princ nebo Kde žije nevyzpívaná krása s účastí Alfreda Strejčka a Ensemble Flair. Výrazný podíl na programu festivalu mělo také Slezské zemské muzeum.

Tato akce byla spolufinancována z rozpočtu Moravskoslezského kraje.