Ceny města a primátora Opavy rozdány loutkařům
Loutkové divadlo fungující pod Střediskem volného času v Opavě v letošním roce oslavilo 70 let od svého založení. Za tu dobu prošla tímto kulturním stánkem řada velmi činorodých lidí, kteří svůj život zasvětili loutkoherectví. A hned pětice z nich získala ve středu 16. června ocenění, které uděluje město Opava.
Cenu statutárního města Opavy si odnesla Miroslava Halámková za dlouholetou, vytrvalou a inspirativní činnost v Loutkovém divadle. Dále byly uděleny Ceny primátora statutárního města, a to Gabriele Bernardové za dlouholetou aktivní a obětavou práci s dětským divadelním souborem Rarášek, Lucii Linhartové a Simoně Streitové za dlouholetou, aktivní a obětavou práci s divadelním souborem Sáček Danielu Kollmannovi za dlouholetou, aktivní a obětavou práci s dětskými divadelními soubory. „Je skvělé, že jsou mezi námi stále lidé, kteří se ve svém volném čase věnují dětem, rozvíjí jejich talent a jsou inspirací pro nás všechny. Přeji, ať jim elán nadále vydrží a také pevné zdraví,“ řekl Tomáš Navrátil, primátor města, který společně se svými náměstky ceny předával. Na radnici, kde se všichni ke slavnostnímu aktu sešli, jim pogratulovali rovněž ředitelka Střediska volného času Soňa Wenzelová, vedoucí Loutkového divadla Jana Vondálová a rodinní příslušníci.
Všichni laureáti přijali ceny s velkou pokorou, velmi si jich váží a vnímají jej i jako motivaci do další činnosti. Poděkování Daniela Kollmanna možná mluví za vše: „Jsem rád, že v této přepočítačované době se najde ještě dost dětí, které chtějí dělat divadlo.“
Anna Sotolářová
Tiskové oddělení
Více fotografií je zveřejněno na facebooku města.
Medailonky oceněných:
Miroslava Halámková je od roku 1984 členkou souboru OPAL, kde se nejprve uplatnila jako výborná loutkoherečka. Později začala režírovat a pustila se do vlastních úprav textů, které následně se souborem inscenovala. Od roku 1992 se stala rovněž vedoucí souboru. Soubor pod jejím vedením získal mnohá ocenění, a to nejen na úrovni krajských přehlídek, ale mnohokrát se probojoval také do celostátních kol přehlídek a festivalů. Pod vedením Miroslavy Halámkové soubor hledá nové a neotřelé inscenační postupy, odrážející se ve výtvarné stránce, zvoleném typu loutek nebo v režijní koncepci. Soubor OPAL se stal úspěšným souborem regionu a dlouhodobě patří mezi nejvýraznější amatérské soubory věnující se loutkovému divadlu v Moravskoslezském kraji. Od devadesátých let se Miroslava Halámková také aktivně podílela na organizační činnosti a podpoře divadelních a loutkářských aktivit v rámci města i širšího regionu. Na počátku nového tisíciletí byla několik let členkou poradního sboru pro loutkové divadlo za Moravskoslezský region při ARTAMA Praha.
Gabriela Bernardová: Loutkoherečka založila před dvaceti lety ve své rodné vesničce Bratříkovice divadelní soubor. Soubor byl převážně dětský a jmenoval se Rarášci z Bratříkovic. Především pohádky hrál venku, na úřadě a především v místní hospůdce. Toto krásné období trvalo bezmála deset let a během této doby si soubor s úspěchem zahrál i v opavském loutkovém divadle, kde následně začala Gabriela Bernardová vést divadelní kroužek, který by učil děti, kromě jiných dovedností, i hraní s loutkou. Do repertoáru divadla zařadila představení O Palečkovi. Scénu k této inscenaci zhotovila jako svou maturitní práci studentka Lucie Vyhnálková a tím začala doposud trvající výtvarná spolupráce s uměleckým oborem Tvorba hraček a herních předmětů SŠPU Opava. Pohádka se hraje dodnes. Postupem času pak pod vedením paní Bernardové začali hrát v souboru všichni členové rodiny: máma, táta a pět dětí a tím vytvořili unikátní rodinné divadlo. Měli možnost zúčastnit se různých soutěží, festivalů, slavností a přehlídek. V tomto období vznikla například tato představení: Čertíkovi lumpačiny, O autíčku Cililink, Anička malířka, O Bambulínovi či Ztracený dárek. V současnosti připravují pohádku: Tatínek není k zahození.
Lucie Linhartová a Simona Streitová: V létě 1992 začaly hledat mezi žáky šestých a sedmých tříd opavských základních škol „nadějné talenty“ pro nový divadelní soubor. Ze zájemců vybraly 12 dětí a poprvé se sešli 7. října 1992. Tento den se začíná psát historie souboru Ptáček, později Sáček. Prvním divadelním počinem souboru bylo autorské představení Lucie Linhartové – hudební pohádka Království Horní Dolní aneb Láska jako trám. V jejich repertoáru se pak objevily hry jako Hra na Zuzanku autora Miloše Macourka, Planeta Zurangor či Granát v pohovce, což byla crazy komedie zaměřená na dospělého diváka. S postupem času se Lucie a Simona zaměřily na dětského diváka. V současné době má soubor 7 členů. Kdyby se ovšem na pódiu sešli všichni, kteří souborem Sáček za posledních 29 let prošli, bylo by z toho představení o několika dějstvích a více než pětašedesáti lidech.
Daniel Kollmann založil divadelní soubor Štěk se skupinkou nadšenců v září 2001 jako amatérský divadelní soubor při ZŠ Šrámkova v Opavě. Později dostal nabídku stát se stálým dětským souborem loutkového divadla. O pět let později se „štěkací“ základna pomalu začala zvětšovat o další soubory. Postupně tak vznikly dětské divadelní soubory Štěkáček, Štěkadlo a Štěkátko, kterými za celou dobu prošly desítky členů. Zprvu čistě činoherní soubory se začaly zabývat i prací s předměty a loutkou. Daniel Kollmann věnuje především pohádkovému a komediálnímu žánru. Během dvaceti let odehrály řadu představení nejenom na domácí scéně, ale i na mnoha divadelních festivalech a přehlídkách a na svém kontě mají řadu ocenění. V rámci činohry zpracovali vlastní verze pohádek Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka, Pyšná princezna a Zlatovláska. Mezi úspěšné loutkové inscenace patří Alenka v říši divů, O bílé laňce, Malá čarodějnice, Pasáček vepřů, Otesánek, Z pohádky do pohádky a mnoho dalších.