Vedra a jak se při nich chovat

Záchranáři v horkých letních dnech zasahují u vyššího počtu pacientů než je dlouhodobý průměr. Mezi četné patří kolapsové stavy, zejména u osob středního a staršího věku na ulicích, pracovištích, ale i v domácnostech. Jednoznačně nelze říci, že tyto kolapsové stavy vždy souvisely pouze s přehřátím a vedrem (to je možné jen u jinak zcela zdravých osob). Tropické teploty však mohou přispívat ke zhoršení chronických obtíží, s nimiž se postižený léčí, jako jsou srdečně cévní choroby, epilepsie, diabetes, a řada dalších, postižení pak v souvislosti s tím mohou zkolabovat. 

Zvýšen je vždy rovněž počet nemocných s kardiálními a dechovými obtížemi, problémy s krevním tlakem, závratěmi, bolestmi hlavy, cévními mozkovými příhodami... atd.

V horkých dnech je proto vhodné zvážit míru fyzické zátěže a také její načasování (ne přes poledne, kdy je teplota nejvyšší, ale třeba v ranních či večerních hodinách). To platí pro všechny – nejen děti a seniory či nemocné, což jsou skupiny, které jsou zvýšeně ohrožené. Zapotřebí je pamatovat na zvýšenou potřebu příjmu tekutin, které pocením ztrácíme. Dospělý by měl za den vypít 2-3 litry. Seniorů a dětem je vhodné tekutiny nabízet aktivně a přimět je k pití i v případě, že žízeň nepociťují.  

Samozřejmostí by mělo být přizpůsobení, pokud jde o styl oblékání, což ovšem není ani zdaleka pravidlem. Záchranáři se setkávají s osobami přehřátými, které jsou oblečeny neadekvátně teple. Stejně tak je nutno někdy ošetřovat ty, jež se nijak nechránili před přímým sluncem a utrpěli třeba úžeh…

Celkově lze tedy říci, že za vhodná opatření lze považovat dostatečný pitný režim, vyvarování se větší fyzické námahy na přímém slunci, stejně tak jako prostému pobytu na něm bez ochrany (krém, sluneční brýle, pokrývka hlavy). Používáme lehký a vzdušný oděv, v pořádku je pobyt v dobře větrané místnosti, ve stínu, ev. s proudem vzduchu, který náš organismus ochlazuje. Zvýšená opatrnost je nutná u malých dětí, seniorů a nemocných.