Urbánek Alois

* 19. 10. 1852 Velim u Kolína – + po 1921 Vídeň (A)

Velitel vojenské posádky v Opavě za 1. světové války, inspektor vojenských nemocnic a průmyslových i hospodářských podniků s válečným i zajatci ve Slezsku, na Moravě a v Haliči.

Po české obecné škole ve Velimi studoval na německém Privátním ústavu Kaspara Böhma (vyšší reálka) v Ústí nad Orlicí, následně Dělostřeleckou kadetní školu ve Vídni a nakonec ještě absolvoval přípravný kurz ke složení zkoušky pro štábní důstojníky. V dubnu 1872 byl v rakousko-uherském vojsku odveden k dělostřelectvu. Od 1. 10. 1872 postupně sloužil u c. k. polního dělostřelectva v Budapešti, Praze, Terezíně, Českých Budějovicích, Somorje v Maďarsku a naposledy jako velitel dělostřeleckého pluku č. 5 v Brně. 1. 5. 1911 byl povýšen na plukovníka.
 
Patřil k vojákům přemýšlejícím. Při výkonu služby dokázal uplatnit strojně-konstrukční nadání při vynálezu přístroje, dle něhož rakousko-uherské dělostřelectvo ve válce střílelo ze zákrytu.
 
1. 1. 1912 byl Urbánek v hodnosti plukovníka dělostřelectva přeložen do výslužby, jenže po vypuknutí 1. světové války opět povolán k výkonu vojenských povinností, tentokrát jako místní vojenský velitel v Opavě. Po celou válku, konkrétně od 15. 10. 1914 – 31. 10. 1918 vykonával funkci místního vojenského velitele v Opavě a současně také funkci inspektora vojenských nemocnic a průmyslových i hospodářských podniků s válečnými zajatci ve Slezsku, na Moravě a Haliči. 1. 2. 1916 byl povýšen do hodnosti generálmajora dělostřelectva. Přítomnost českého velitele v národnostně rozjitřeném hlavním městě Slezska vyjádřil 1. 11. 1918 předseda okresního Národního výboru pro město Opavu Josef Lukeš při loučení s Urbánkem následujícími slovy: "... česká Opava, jak obyvatelstvo, tak důstojnictvo i mužstvo bylo vždy naplněno hrdostí nad otevřeně projevovaným češstvím Vaším i v dobách, kdy perzekuce našeho národa dosahovala vrcholu. Češství své jste nezapřel ještě i v posledních dnech, kdy splněny byly ideály československého národa , pro které prošel cestou křížovou...“ A skutečně při vzniku ČSR se velitel opavské vojenské posádky generál Urbánek v rámci své pravomoci zaručil zajištěním klidu a pořádku při přejímání moci orgány nově vzniklého státu. Následující události však zkomplikovali čeští Němci vyhlášením tzv. Sudetenlandu. Svou moc v Opavě opřeli o „Volkswehr“ vytvořený z německé vojenské většiny posádky sestávající z 1 300 poddůstojníků a 200 důstojníků. Generál Urbánek, velící místnímu vojsku, na výzvu německých důstojníků z 31. 10. 1918 byl donucen do 24 hodin opustit posádku a město a novým místním velitelem byl provolán německý plukovník Klimbacher.
 
Generál Urbánek se v roce 1919 přihlásil ke službě v čs. branné moci a za tím účelem složil ve Vídni přísahu Československé republice u vojenské komise a plnomocníka ČSR. 28. 8. 1920 byl přeložen do výslužby s titulem a charakterem generálmajora.