Korybutovič (Korybut) Zikmund
* kolem 1400 – + 1. 9. 1435
Litevský kníže, český zemský správce, husitský hejtman, velitel husitské posádky v Gliwici a na Opavsku v Odrách.
Byl synem litevského knížete Dimitrije Korybutoviče a zároveň synovcem bezdětného polského krále Vladislava Jagella. Po zdrcujících porážkách uherského krále Zikmunda u Kutné Hory, Habrů a Německého Brodu počátkem roku 1422 se husitská šlechta obrátila na polsko-litevskou unii s nabídkou na obsazení uprázdněného panovnického trůnu. Vladislav Jagello, který měl za svého rádce a osobního lékaře rozhodného husitu Mistra Pavla z Kravař, se s velkoknížetem dohodl na vyslání synovce Zikmunda Korybutoviče (též psán jako Korybut).
S Opavskem byl Korybut spjat rodinnými pouty, neboť jeho sestra Helena byla v té době již manželkou opavského vévody Jana Ratibořského, svrchovaného pána Krnovska, které vyplatil ze zástavy. Čáslavským sněmem byl Korybut přijat v roce 1422 za českého zemského správce a podepsal věrnost husitskému programu 4 artykulů pražských. Na naléhání uherského krále Zikmunda Lucemburského jej Vladislav Jagello po roce povolal zpět. V Polsku, Litvě a ve Slezsku se organizovala křížová výprava proti husitským Čechám a Korybut svolával své krajany do zbraně, ale na pomoc husitům. V jejich čele se potom v roce 1424 vrátil do Prahy, kde přispěl k usmíření Pražanů s Janem Žižkou a byl znovu přijat za zemského správce. Papež na něj a jeho spolubojovníky uvalil klatbu. Ve snaze vyjít vstříc svému strýci a husity očistit před okolním světem, požádal papeže o jejich přijetí do katolické církve. Tento akt přivodil jeho pád v Čechách, byl uvězněn a v roce 1427 vypovězen za zemskou hranici.
Zůstal věren husitům a stal se potom jejich představitelem na Opavsku – v Odrách spolu s hejtmanem Dobešem Puchalou, kde „působil nepřátelům nemalé škody na všech stranách“, jak tehdy konstatoval Zikmund Lucemburský ve své stížnosti polsko-litevským panovníkům. Stal se též táborským hejtmanem v Gliwici. V Krakově pod Korybutovým vedením uspořádali v roce 1431 husité na královském dvoře veřejné „hádání“. Korybut se zúčastnil také památné bitvy u Domažlic. Po lipanské porážce se zklamán vrátil do Litvy, kde po smrti Vitolda nastalo období zmatků. V polsko-litevské válce upadl do zajetí a byl krutým způsobem svými nepřáteli zavražděn.
PhDr. Josef Gebauer