Basta Jiří

* 30. 1. 1550 La Rocca u Tarenta (I) – + 1612 Vídeň

Habsburský generál, místodržitel Sedmihradska, velitel armády v Uhrách proti Turkům, protireformační bojovník, pokořitel Opavy a držitel tamního zástavního zámku.

Narodil se v rodině císařského důstojníka a po vzoru svého otce se rozhodl pro vojenskou kariéru. V letech 1581–1590 bojoval na straně Španělů pod velením Alexandra Farnese proti Nizozemí a v roce 1596 se zúčastnil vojenského tažení do Francie. Získal pověst vytrvalého, neohroženého, ale také bezohledného bojovníka zejména proti reformaci. A právě takového vyhraněného protireformačního bojovníka potřebovala španělská strana při císařském dvoře v Praze, která se chopila moci vládním převratem v roce 1598 z iniciativy papežského nuncia Filipa Spinelliho.

Jiří Basta po zmíněném převratu účelově přestoupil do služeb císařského dvora Rudolfa II. a posléze byl pověřen vojenskou okupací Sedmihradska a likvidací reformace v celých Uhrách. Císaři předložil v roce 1599 návrh na reorganizaci uherské jízdy, podle kterého měla být lehká jízda (husaři) vyzbrojena pistolemi a jezdecké šlechtické oddíly mušketami. Vojenské dobývání Sedmihradska generálem Bastou, který byl jmenován tamním místodržitelem, probíhalo velmi krutě, šlechtu i města zbavoval privilegií a majetku, valašského knížete Michala nechal úkladně zavraždit a hlavně prováděl násilné pokatoličťování obyvatelstva. Vyvolal svým bezohledným postupem nejen celonárodní povstání pod vedením Štěpána Bočkaje, ale i další protiútok Turků. Basta proto převzal v Uhrách velení v boji proti Turkům. Vyznamenal se statečnou obranou Ostřihomu a podílel se na prosazení nové taktiky bojů proti osmanským jednotkám. V odměnu za výše prokázané služby dostal v Uhrách darem Chust, solné doly v Marmaruši a byl povýšen do stavu říšských knížat. Nicméně Štěpán Bočkaj mírem vídeňským v roce 1605 vybojoval pro Sedmihrady náboženskou svobodu a Turci následujícího roku uzavřeli s Habsburky pro sebe velmi výhodný žitvatorocký mír. Uvolněný generál Basta přesunul těžiště protireformačního boje do Opavy. Dvě klíčové okolnosti sehrály pro tuto akci roli. Kardinál Dietrichstein, organizátor boje proti Opavě, byl na uherských bojištích proti tamní reformaci podřízeným Bastovým vojákem, a proto se ti dva mezi sebou velmi dobře dohodli. Návnadou pro boj Basty proti slezskému středisku reformace se stal opavský zámek. Na Dietrichsteinovu přímluvu císař Rudolf II. v roce 1604 přisoudil zástavu opavského zámku právě Jiřímu Bastovi, ale ten si ji musel vybojovat. Stalo se, jak bylo dohodnuto, jeden z Bastových pluků pod vedením plukovníka Geisbergera dobyl 20. 9. 1607 Opavu a generál Basta se ujal zástavního zámeckého panství. Město se z následků této dobrodružné akce nevzpamatovalo plných 150 let.

PhDr. Josef Gebauer