Václav Opavský

* kolem 1397 – + kolem 1446 

Nejstarší syn Přemka Opavského, dědic Hlubčicka a pražského domu knížat opavských. 

Byl nejstarším synem knížete Přemka Opavského a jeho první manželky Anny z Loučky, ale data jeho narození neznáme. Přemek Opavský syna Václava velmi protěžoval a určil mu jako podíl na dědictví Hlubčicko s pražským domem opavských knížat. Na politickou scénu poprvé Václav vstoupil za husitských válek. Po boku otce nejprve bojoval proti husitům a ti mu v roce 1428 vypálili Hlubčice. Potom nastal obrat, spolu s otcem s nimi podepsal příměří a de facto se zavázal podporovat jejich program. Po otcově smrti se stal sice hlavním dědicem jeho statků, ale jeho bratři závěť změnili a provedli v roce 1434 dělení statků opavského knížectví – společně užívali pouze výnosů z urbury dolů ve Zlatých Horách.

Po bitvě u Lipan přistoupil Václav k landfrýdu moravských stavů, kterým tito slíbili poslušnost rakouskému vévodovi Albrechtovi. 21. 9. 1435 pak obdobně potvrdil landfrýd slezských knížat, což potvrzuje trvalé kolísání státoprávního postavení Opavska mezi Moravou a Slezskem. V roce 1436 se dostal do vojenského konfliktu s knížetem Mikulášem Ratibořským a o dva roky později byly jeho statky vypleněny Poláky, kteří se snažili na český trůn prosadit místo Albrechta Habsburského polského krále Vladislava Varnenčíka.

Manželkou knížete Václava byla Alžběta, pravděpodobně z rodu pánů z Kravař. Měli spolu syny Hanuše s Janem a dceru Annu, která se provdala za Jana Zajíce Hazmburka. Tento kníže předznamenává konečnou fázi rozdrobení rodového majetku a zániku rodu opavských Přemyslovcům.

PhDr. Josef Gebauer