Jiří Braniborsko-Ansbašský z Hohenzollernu
* 4. 3. 1484 Ansbach – + 27. 12. 1543 Ansbach
Markrabě braniborský a kníže krnovský.
Byl synem markraběte Friedricha st. Braniborského (1460–1536) a Žofie Jagellonské (1464–1512), dcery polského krále Kazimíra Jagellonského. Politickou kariéru zahájil na budínském dvoře krále Vladislava II. Jagellonského, kde se oženil 22. 1. 1509 s Beatricí Frangepani, vdovou po opavském knížeti Janu Korvínovi, a stal se tak jedním z nejmocnějších uherských magnátů. Po otci převzal 25. 3. 1515 Ansbach v Německu. Na uherském dvoře se také zapsal jako vychovatel a poručník budoucího českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského.
Právě manželství s někdejší kněžnou opavskou upoutalo markraběte na její bývalý region, a proto také od bezdětných knížat Jana Opolského a Valentina Ratibořského, posledního slezského Přemyslovce, získal jejich državy a král Ludvík Jagellonský tyto majetkové transakce v roce 1523 schválil. Byl proto přijat českými stavy za slezského knížete. Následujícího roku koupil od Jiřího ze Šelemberka také krnovské knížectví i s Hlubčickem. Po smrti své první choti se 9. 1. 1525 oženil s Hedvikou, dcerou knížete Karla Münsterbersko-olešnického. V roce 1526 získal za souhlasu krále Ludvíka bytomské panství s hradem Svrklencem. V roce 1528 přijal luterskou víru a nadchnul se pro ni tak bytostně, že od současníků získal přídomek „Pobožný“. Získal pro luterství celou knížecí rodinu Münsterberků, potomků krále Jiřího z Poděbrad. Luterská reformace se pak rychle rozšířila i do celého Opavska. Jeho bratr Albrecht, velmistr Řádu německých rytířů, přestoupil také k reformaci a sekularizoval řádové majetky v Prusku. Po nástupu Habsburků k moci a jejich zásahu proti Hohenzollernovi získalo právě krnovské knížectví dominantní postavení. Jiří Braniborský se ještě potřetí oženil a to se saskou kněžnou Emilií. Tento kníže byl významný především z hlediska náboženské reformace, kterou neváhal šířit i značně násilnými prostředky. Toto jeho ideové dědictví se projevila hlavně za třicetileté války. Nejvýznamnější hmotnou památkou jeho vlády je zámek v Krnově, kam umístil centrum své vlády.
PhDr. Josef Gebauer