Blechta Jáchym

* 12. 9. 1884 Hrabyně – + 3. 10. 1957 Brno

Spisovatel, prezident ředitelství pošt v Košicích, Bratislavě, Praze a Brně.

Antonín Ráb, alias Jáchym Blechta se narodil v hrabyňské hájence jako prvorozený syn hajného Prokopa Raaba a jeho ženy Antonie, dcery bouzovského drába Jana Vařeky a Josefy, roz. Blechtové. Měli spolu následující děti: již zmíněného Antonína (1884), dále pak Marii (1887), Alfonse (1889) a Karla (1895). Od roku 1888 byl Prokop Raab přeložen na hájenku do Přerovce, a tak malý Antonín se svými sourozenci vyrůstal uprostřed lesů pod zříceninou přerovecké tvrze,kde v něm zrála láska k přírodě. V Opavě vystudoval české gymnázium a v Praze na Karlově univerzitě právnickou fakultu. Po skončení studií nastoupil nejprve jako praktikant u Zemského soudu v Opavě a od 1. 10. 1911 jako poštovní koncipista u Ředitelství c. a k. pošt a telegrafů pro Slezsko v Opavě. 22. 5. 1915 se Antonín Ráb oženil s Ludmilou, dcerou důstojníka rakouské armády Ondřeje Stratila a jeho ženy Františky Borkovcové z Říkonina u Tišnova. Měli spolu tři děti: Zdeňku (1917), Jaromíra (1921) a Antonína (1926). Bydlili v Opavě nejprve na Panské ul 27 a od roku 1918 na Evženově ul 7.

Po vzniku ČSR byl A. Ráb jmenován nejprve poštovním komisařem (1918), potom vrchním poštovním komisařem (1921) a nakonec poštovním radou (1924). Jeho mimořádné organizační schopnosti rozhodly o tom, že byl od 1. 5. 1925 ustanoven náměstkem přednosty a později prezidentem Ředitelství pošt v Košicích s působnosti pro oblast východního Slovenska a Podkarpatské Rusi. V roce 1936 byl jmenován prezidentem spojů a vládním radou v Bratislavě. Po mnichovské zradě a odtržení Slovenska byl ve stejné hodnosti přidělen k poštovnímu ředitelství do Brna a 1. 4. 1942 do Prahy. Nacisty byl předčasně penzionován, ale po skončení války znovu nastoupil do aktivní služby jako prezident Ředitelství pošt v Brně.
 
Pro literární svět, do kterého vstoupil až teprve ve čtyřiceti letech, si za pseudonym zvolil jméno svého předka z matčiny strany, Jáchyma Blechty, který se zúčastnil stavovského odboje 1618–1620 a byl proto odsouzen ke ztrátě hrdla i statků. Vyjádřil tak své odhodlání stát vždy na straně českého národa, čemuž odpovídá i jeho dílo, např. historický román ve verších "Ostrá Hůrka - zpěv slezské svobody". Prosadil se nejen v poezii, nýbrž i v próze. Ještě za opavského působení debutoval vtipnou romancí "Hanka v Praze" (1922), potom následovaly epická skladba "Arcivévoda na vsi", sbírka 33 básní "První kniha lyriky", sbírka 25 básní "Hrabyň", kapitoly prózy "V zeleném království". K vydání dalších prací nedošlo z důvodu následných totalitních režimů, nacistického a komunistického. V rukopise zůstaly "Pošťáci" z Rábovy praxe, básnické sbírky "Vítr nad dědinou", "Podzim na Lhotě", "Pukihrad, městečko slovenské", "Chvilky v Lužánkách", "Immolata a jiné básně", "Tři romance", román ve stylu rodinné kroniky "Když duše procitají", cyklus povídek "Poštovní svět" a román "Poklad v poli". Blechtovu pozůstalost převzal k uložení Památník Petra Bezruče v Opavě. Z pozůstalosti byla v r. 1994 vydána básnická sbírka "Drsné roky". Ke spisovatelovu pohřbu napsal jeho poštovní podřízený Petr Bezruč následující verše:
 
+ Antonín Ráb

odešel mi kamarád

v žití strohém.

PhDr. Josef Gebauer