Drahotušové z Benešova

Starobylý panský rod působící jak na Moravě, tak i ve Slezsku, především však na Opavsku, Krnovsku a Bytomsku. Ve 13. stol. si postavili na dolním toku řeky Bečvy hrad Drahotuše a od něj potom odvozovali svůj predikát. Byli spřízněni s mnoha šlechtickými rody, z nichž je nutno uvést alespoň z Popovic, z Bítova, z Čeblovic a Okrouhlické z Kněnic. V erbu nosili na zlatém štítě černé beraní rohy.

Nejstarším známým jejich příslušníkem byl Bohuš z Drahotuš (+ kolem roku 1278). Po smrti svého otce Crhy z Čeblovic v roce 1251 zdědil úřad olomouckého kastelána a v roce 1262 se stal královským maršálkem na Moravě a později důvěrníkem krále Přemysla Otakara II. V roce 1269 si postavil hrad Drahotuše a začal se nazývat podle něj. Patrně padl s českým králem v bitvě na Moravském poli, neboť se v dalším období nepřipomínal. Jeho vnuk Jaroš z Drahotuš získal v roce 1337 panství Dolní Benešov a pak se tento rod usadil na Opavsku.

Jeho potomci potom působili u přemyslovského knížecího dvora. Jan z Drahotuš, zvaný Šutar, se stal v roce 1431 nejvyšším komorníkem opavského knížectví, Jindřich z Drahotuš na Benešově zase v letech 1555–1558 zastával úřad nejvyššího komorníka knížectví krnovského, Vavřinec z Drahotuš na Benešově v letech 1549–1554 byl v úřadě zemského hejtmana knížectví opavského. Pro svou reformační víru potom byli převážně ve službách hohenzollernských markrabat.

Volf z Drahotuš se stal hradním hejtmanem na Svrklenci a v letech 1538–40 bytomským zemským hejtmanem, Jiřík z Drahotuš místodržícím komorníkem krnovského knížectví a osobním poradcem knížete Jana Jiřího Krnovského. Posledním příslušníkem rodu na Opavsku byl Volf z Drahotuš, který se angažoval za protihabsburského odboje a na Opavsku v letech 1626–1627 a do svého opavského domu si zval dánské vojenské velitele Ranzaua, Baudiše, Karpezana, Mitzlaffa, ale také představitele české emigrace Ladislava Velena ze Žerotína a Václava Bítovského z Bítova k poradám. Za tuto činnost mu byl konfiskován lichtenštejnskou komisí majetek a dožil po všech tragédiích na panství své třetí manželky Kateřiny v Mladecku (+ 1638).

PhDr. Josef Gebauer