Donátové z Velké Polomi
Donátové patřili k slezským rytířským rodům, které původ odvozovaly z Opavska a byly s ním svými dějinami spojeny přes 4 století. Od počátku byla jejich hospodářskou základnou obec Velká Polom, podle níž se psali již v nejstarším období.
V rodovém erbu nesli ve štítě kozla ve skoku vpravo a do klenotu měli taktéž zasazenou horní půli vpravo vyhlížejícího kozla. Prvým doloženým předkem je Vykart z Polomi, který žil v letech 1250–1320, ale po celé další století Donátové utichli, aby na politickou scénu vystoupili 2. 9. 1415 zastoupeni bratry Adamem a Hanušem (Jan) D. při zpečetění slavného manifestu 452 českých šlechticů proti upálení M. Jana Husa v Kostnici. Hanušův syn Žibřid (1410–1484), pán Polomi, Čavisova, Krásného Pole, Lhoty a Bolatic, byl věrný stoupenec krále Jiřího z Poděbrad a jeho syna Viktorína, a proto také v roce 1460 v Opavě zastával úřad purkmistra a v roce 1476 pobýval u dvora posledně jmenovaného opavského knížete v Kladsku.
Žibřidův syn Jindřich (1440–1513) zastával v letech 1468–1509 úřad nejvyššího sudího a potom nejvyššího komorníka knížete opavského a v této funkci byl vyslán ke králi Vladislavovi II. do Budína, aby od něj získal potvrzení všech zemských privilegií a výsad. Roku 1488 prodal rodový statek Velkou Polom s tvrzí a připojenými vesnicemi a sňatkem s Kateřinou Hejdovou (1474–1514), dědičkou Nové Cerekve (dnes u Ketře v Polsku), se stal pánem manželčina statku. Jindřichův vnuk Jindřich D. z Nové Cerekve byl v letech 1554–1564 nejvyšším sudím knížectví opavského. Měl se svou druhou manželkou Kateřinou Vojkovskou z Milhostic syna Albrechta (+ 1613), který postupně rozprodal veškerý rodový majetek Donátů, 1585 Novou Cerekev, 1598 Vojnovice a Rohozany a v roce 1599 Šamařovice. Ale v roce 1593 koupil svobodný dvůr zvaný Šnakovský v Kateřinkách, měl v Opavě dům zvaný Donátovský za farou, manželčin (Aleny Rotmberkové z Ketře) dům na Koňském trhu (dnes Masarykova), roce 1601 koupil Zábřeh u Hlučína a byl v následujících letech výběrčím zemské berně.
Z jeho synů Jindřich Karel (1590–1664) jako katolík se zdržel všech akcí stavovského protihabsburského odboje a byl za to jaksepatří císařem odměněn titulem tajného rady a úřadem nejvyššího sudího opavského knížectví. Jeho stejnojmenný syn Jindřich Karel (+ 1682) vyženil s Marií Magdalénou Syrakovskou z Perkova Hrabyni a také vlastnil svobodný dvůr v Kylešovicích. Plných 20 let od roku 1658 byl totiž hejtmanem opavského zámku, jakož i hejtmanem na Lublicích a všech komorních statcích. Potomci tohoto rodu žijí dosud.
PhDr. Josef Gebauer