Čejkové z Badenfeldu

Mezi rody přesahující svým významem a pozemkovou držbou region Opavska patřili i Čejkové z Badenfeldu (něm. transkripce Czeikové).

Mezi privilegovaný stav se zařadili koncem 18. stol. jako zámožní opavští měšťané a soukeníci. Pro odvození jejich původu od rytířského rodu Čejků v Čechách není dokladů. Opavští Čejkové měli v erbu modro-červeně čtvrcený štít se zlatým středním štítkem a v něm černou orlici. V 1. poli na moři dvoustěžňová loď přirozené barvy s červenými plachtami, ve 2. a 3. poli do středu obrácený zlatý lev držící stříbrnou kotvu, ve 4. poli 3 zlaté hvězdy. Nad štítem byly umístěny tři klenoty: 1. mezi stříbrno-červeně a naopak dělenými buvolími rohy vyrůstající muž v červeném šatě, držící klas, 2. rozevřená černá křídla se zlatým, jetelovitě zakončeným perizoniem, 3. vyrůstající zlatý lev držící stříbrnou kotvu.

Ze zápisu nejstarší opavské oddací matriky zjišťujeme dva sňatky soukeníka Martina Czeiky a sice 21. 8. 1634 s nevěstou neudaného původu a jména a 31. 7. 1644 s Annou, dcerou Blasia Polentaria, bývalého ředitele kůru u sv. Jiří v Opavě, což nasvědčuje tomu, že se jednalo již tehdy o váženého měšťana. Jeho synem byl obchodník se suknem rovněž Martin Czeike (1641–1699), vnukem Jiří František C. (1671–1715) a pravnukem Martin Ignác C. (1706–1733), který s manželkou Annou Klárou měl potomka Karla Antonína (1732–1809). Posledně jmenovaný záhy osiřel a byl vychováván otčímem Janem Adamem Pröbstelem, synem brněnského soukenického mistra a manželem jeho ovdovělé matky. Po otčímovi zdědil Karel Antonín C. měšťanský dům na Horním nám. č. 8 v Opavě a na Otické ul. č. 13 zbudoval barvírnu a sklad sukna a obchodně komunikoval se všemi hlavními městy rakouské monarchie. Za své zásluhy byl povýšen roku 1771 do šlechtického stavu s predikátem "von Badenfeld" a kromě dalších poct a uznání byl v roce 1788 povýšen do rytířského stavu. Téhož roku koupil od hrabat z Vrbna za 377 000 zl. fulnecké panství, na Opavsku koupil Jilešovice a Chabičov a stal se majitelem lenních statků Rudoltice, Bohušov a Dolní Povelice. Jeho příbuzný Jan Czeike skoupil na Horním nám. v Opavě několik domů a za jedním z nich (č. 4) v přebudovaném tzv. Velkém pivovaru zřídil v roce 1809 výrobnu jemného sukna. Nejstarší syn Karla Josefa C., stejnojmenný syn Karel Josef (1764–1842) byl v roce 1827 i se svými potomky a dědici povýšen do baronského stavu, zatímco Badenfeldové , pocházející od jeho mladších bratří, užívali pouze stavu rytířského. Nejmladší jeho syn Eduard (1800–1860) se stal známým německým básníkem a spisovatelem, neboť většinu života strávil v Drážďanech. Svá četná díla podepisoval pseudonymem Eduard Silesiae. Mladší bratr Karla Josefa, František (1767–1829) taktéž nashromáždil ohromné jmění, např. koupil Mokré Lazce, Chabičov, Štítinu, Dvořisko, Kravařov, Hrabyni, Smolkov, ale těmito transakcemi s nemovitostmi se natolik zadlužil, že mnohé statky musely být v roce 1837 odprodány velmistru Řádu německých rytířů, arcivévodovi Maxmiliánovi za obnos 340.000 zl.

Panská i rytířská větev tohoto starobylého opavského rodu Čejků (Czeiků) často své původní příjmení vynechávala a jednotliví členové se psali prostě "von Badenfeld".

PhDr. Josef Gebauer