Bruntálští z Vrbna

Starobylý slezský rod odvozoval svůj původ od vsi Vrbna u Svídnice (dnes v Polsku – Wierzbna). Ze Slezska se velmi brzy rozšířil jak do Polska, tak na Moravu a do Čech. Na Opavsku se jeho členové objevují již počátkem 15. stol., postupně jim patřila panství Klimkovice, Hlučín, Fulnek, Dobroslavice, Štemplovec, Šilheřovice, Velké Heraltice. V roce 1506 koupili rozsáhlé panství Bruntál a přičinili se o jeho vynětí z krnovského knížectví a připojení ke knížectví opavskému. Po nabytí Bruntálu si upravili své jméno. Erb tvoří v modrém štítě zlaté břevno mezi šesti liliemi jako symbolu čistoty i nevinnosti a v klenotu sloup prostřelený šípem.K vyobrazení jejich erbu se váže následující pověst: jejich bájný předek Vrboslav ve službách francouzského krále zastřelil dobře mířeným šípem z luku římského hejtmana Colonnu. Za tento udatný čin mu byly uděleny z francouzského královského znaku lilie a na klenot sloup (italsky colonna) s prostřeleným šípem.

Ekonomicky velmi dobře prosperovali a mnozí z nich zaujali důležitá místa na tehdejší politické scéně. Působili ve službách královských i církevních hodnostářů, uplatňovali své znalosti ve funkcích zemských úředníků a soudců, zkoušeli své síly v úřadech hejtmana Markrabství moravského a hejtmana knížectví opavského, který zastávali téměř po celou druhou polovinu 16. stol. jakožto představitelé evangelických stavů. S osobností Hynka st. Bruntálského z Vrbna (+ 15. 9. 1592), syna Jana st. B. a Johanky z Žerotína, hejtmana Markrabství moravského, je spojeno vydání světově známé Evangelické postily opavského kazatele Martina Filadelfa Zámrského, kterou dal tajně (bez svolení katolického cenzora olomouckého biskupa St. Pavlovského) v roce 1591 vytisknout ve své bruntálské tiskárně. Jeho mladší příbuzný Hynek mladší z Vrbna (1589–1614) byl vysokoškolsky vzdělán na kalvínských univerzitách a akademiích ve Francii a Německu, jazykově nesmírně vybaven patřil k nejvzdělanějším evangelickým šlechticům své doby a požíval nesmírné autority i na Opavsku, kde zasedal u zemského soudu v Opavě a byl v říjnu 1611 při korunovační cestě krále Matyáše Moravou, Opavskem a Slezskem jeho hostitelem na bruntálském zámku. Někteří členové rodu se aktivně zúčastnili stavovského povstání v letech 1618–1620, a proto se jim Habsburkové za to „odvděčili“. Jan Bruntálský, dosazený králem Fridrichem Falckým do úřadu hejtmana opavského knížectví, emigroval proto již na sklonku 1620 do Nizozemí. Katolicky orientovaní Bruntálští však byli císařem po Bílé hoře odměňováni, jako např. Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna byl dokonce v roce 1642 povýšen do hraběcího stavu. Novopečený hrabě se za povýšení patřičně odvděčil uvedením františkánů – bosáků do Opavy v roce 1659 a následně pro ně v letech 1668–1676 nechal zbudovat na Ostrožné ul. raně barokní klášterní komplex. A nezůstal jen u tohoto činu. Před kostelem sv. Jiří (Vojtěcha) na Dolním nám. v roce 1675 dal postavit mariánský sloup na oslavu císařova vítězství nad českými evangelíky. V následujících stoletích se rod Vrbnů orientoval spíše mimo Opavsko. 

PhDr. Josef Gebauer