Blücherové z Wahlstattu

Nejstarším doloženým předkem tohoto rodu je Hermann, připomínaný v Pomořanech již v roce 1290.

Záhy se jeho potomstvo rozšířilo také do Meklenburska a Holštýnska. Jedna z větví tohoto rodu, z níž pocházel slavný maršál protinapoleonské koalice a která zakotvila také na Opavsku, hospodařila na statku Gross Rentzow v Meklenbursku, ale za třicetileté války přišla o svůj majetek, a proto hledala obživu ve vojenských a úřednických službách. Z takových poměrů pocházel i maršálův otec Christian Friedrich von Blücher v Rostocku, který se oženil v roce 1731 s Dorotou Marií v. Zülow. Jako sedmý syn se jim narodil v Rostocku Gebhard Leberecht (1742–1819).

Vojenskou kariéru zahájil jako 18let ve švédském vojsku a zanedlouho potom přestoupil do pruské armády a osvědčil se jak ve válce sedmileté, tak i proti Polsku. Vyvrcholením jeho vojenské kariéry bylo období největších úspěchů protinapoleonské koalice 1813–1815. Za několikanásobnou porážku Napoleona a obsazení Paříže mu pruský král 3. 6. 1814 udělil knížecí titul a predikát „von Wahlstatt“. S první manželkou Karolínou, svob. p. von Mehling, měl syna Franze Bernarda Joachima (1778–1829) ženatého s Bernardinou von Sass, jehož synem Gebhardem II. (1799–1875) vstupuje tato rodina na Opavsko a do Opavy. Gebhard se totiž 29. 10. 1832 oženil s Marií Nepomucenou, hraběnkou Larisch-Mönnichovou, svob. p. ze Lhoty a na Karviné, dědičkou Raduně, Bravantic, Jistebníka, Studénky a paláce v Opavě na Panské ul. 14. 8. 1872 byla Gebhardovi Blücherovi proměněna dočasná knížecí hodnost v dědičnou vždy pro nejstaršího syna a dědice.

Hlavním sídlem rodiny se stal zámek v Raduni. Nejstarším Gebhardovým synem byl Gebhard III. (* 18. 3. 1836 v Raduni), čestný rytíř Maltézského řádu, atašé pruského vyslanectví ve Vídni. Byl třikrát ženatý, poprvé s Marií Leopoldinou, kněžnou z Lobkovic (1860), podruhé s Alžbětou, hraběnkou Perponcher-Sedlnickou (1889) a potřetí s Vandou, kněžnou Radziwillovou. Dokázal rozšířit rodový majetek a svými zahraničními cestami po zemích Orientu a Egyptě získal podíly na plantážích v Egyptě a Súdánu. Statky ve Slezsku zdědil jeho syn z druhého manželství Lothar Wilhelm (1890–1929), který byl anglickým občanem, ale trvale sídlil se svou manželkou Louisou, kněžnou Radziwillovou, v Raduni. Všichni tři Lotharovi synové Hugo, Nicolaus a Alexander se narodili v Anglii. V roce 1939 byla na jejich raduňský majetek zavedena nucená správa reprezentovaná Kurtem, adoptivním synem hr. Gustava Gebharda Blüchera. Podivnou shodou okolností právě potomek slavného pruského maršála Blüchera Nicolaus Blücher padl v roce 1941 jako britský voják v bojích proti německé armádě v Tunisu. Po roce 1989 zahájili žijící Blücherové restituční řízení, aby získali zpět majetek zabavený za komunistického režimu. Tato restituce po mnoha peripetiích není dosud dokončena.

PhDr. Josef Gebauer