Bítovští z Bítova

Tento starobylý rytířský rod se psal podle vsi Bítova na Opavsku, ve které se již v roce 1377 připomíná Ješek z Bítova.

Postupně členové rodu získávali další statky v nedalekém okolí, roku 1446 Štítinu, Mokré Lazce, Nové Sedlice, roku 1451 Klimkovice, ale některé z nich v průběhu 16. stol. opět prodali. Václav st. Bítovský (+ 1553) získal od Bělíků z Kornic statek Vladěnín u Hlubčic, kde nechal postavit zámek s kostelem. S manželkou Annou Šelihovnou ze Zubřic měl tři syny, z nichž Karel si z otcovského majetku podržel pouze Petříkovy (dnes Pietrowice v Polsku), ale v roce 1593 koupil biskupský lenní statek Litultovice, k nimž nakrátko připojil i Jezdkovice. Zastával funkci zemského soudce knížectví opavského a v Opavě mu patřil renesanční dům s arkýřem „U zavřené brány“ na Panské ul. (dnes Masarykova ul. 36).

Z jeho 1. manželství s Magdalenou Cetrysovou z Kynšperka měl proslulého syna Václava B. ( před 1580–1628). Ten po otci zdědil léno Litultovice i Jezdkovice a vyženil s Bohunkou Prusinovskou z Víckova i Bystřici pod Hostýnem. Od roku 1594 byl zemským soudcem knížectví opavského. Patřil k nejhorlivějším odpůrcům císaře Ferdinanda II. a byl jedním z velitelů stavovského vojska v době povstání, později bojoval ve službách Dánů. Zastával rovněž úřad nejvyššího soudce markrabství moravského a direktora za rytířský stav. Po svém zajetí v červenci 1627 vojáky Albrechta z Valdštejna byl vydán soudu do Brna, vyslýchán a mučen pro „velezradu“. Velmi důležitou přitěžující okolností byla jeho účast při procesu s Janem Sarkanderem. Nakonec byl na brněnském Špilberku krutě popraven.

PhDr. Josef Gebauer