Willfest von Martin Woytech
* 11. 11. 1806 Staré Tvorovice – + 22. 2. 1898 Opava
Purkmistr města Opavy, místodržitelský rada, poslanec Slezského zemského sněmu, správce panství Frýdek a Saybusch (v Haliči), zemský soudní rada pro Moravu a Slezsko, c.k. okresní hejtman v Těšíně.
Pocházel z hanácké obce Staré Tvorovice, kde jeho otec Valentin Vojtěch hospodařil na selské usedlosti č. p. 30 se svou ženou Marianou, dcerou starotvorovického sedláka Františka Dočkala. Syn Martin se jim narodil jako prvorozený a pak dětí přibývalo, v roce 1809 Matyáš, 1810 Klára, 1812 Kateřina, 1814 Ignác, 1816 Pavlína, 1818 Jenovéfa, 1819 Terezie, 1821 Barbora, 1825 Rozálie, 1826 František a 1828 Rafael. Bohatá rodičovská selská usedlost na Hané umožnila přes velký počet sourozenců Martinovi studovat. V Kroměříži absolvoval gymnázium a studia filozofie a práv na univerzitě ve Vídni. Justiční praxi vykonával nejprve na magistrátu v Těšíně (1831) a posléze u justičního úřadu knížecí komory těšínské (1832). V roce 1834 působil v Rozhraničovací a regulační komisi pozemko-knižní, v roce 1838 v úřadě finančního justiciára komory těšínské, v roce 1840 vedl okresní správu politickou komory těšínské pro úřední okres Jablunkov a v roce byl ustanoven správcem allodního statku Frýdek. Jelikož v roce 1846 v Haliči propukly nepokoje a Martin Woytech si počínal při plnění svěřených pracovních úkolů velmi svědomitě, byl pro konsolidaci poměrů povolán ke správě tamního panství Saybusch. Nutno poznamenat, že od dětství až do revolučních událostí let 1848/49 provázela Martina Woytecha jediná vrchnost, Habsburkové, kterým od roku 1816 patřila jeho obec a již od roku 1653 knížecí komora těšínská, kde nalézal neustále nová pracovní zařazení.
Martin Woytech se na Jablunkovsku 27. 5. 1840 oženil s Pavlínou (x 7. 7. 1818), dcerou Adama Obratschaye, majitele zemsko-deskových statků Jaškovice a Schimoradz, a jeho manželky Pavlíny roz. Habelové. Měli spolu následující děti: Theodora (1841), Ludvíka (1843), Karla Raimunda (1844) a Emila (1848).
Po zrušení patrimoniálního soudnictví byl dekretem c.k. Ministerstva justice z 18. 8. 1849 ustanoven stálým členem nově zřízené c.k. komise pro zavádění státních soudů. Nastoupil tak do státní služby a již 24. 8. 1849 byl ministerstvem justice jmenován zemských soudním radou pro Moravu a Slezsko a ministerstvem vnitra 17. 12. 1849 c.k. okresním hejtmanem I. třídy v Těšíně. Obnovení zemské správy také pro Slezsko si vyžádalo zřízení místodržitelství v Opavě se 7 okresními hejtmanstvími. Při tomto místodržitelství byl jmenován c.k. radou a na základě císařského rozhodnutí z 13. 8. 1865 obdržel titul c.k. místodržitelský rada. 17. 8. 1868 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu a v červnu 1869 do městské rady zemského hlavního města. Po volbách do obecního zastupitelstva si nová městská rada vybrala Martina Woytecha 19. 12. 1872 za purkmistra Opavy. Úřad pak vykonával po tři volební období až do roku 1882. Za Woytechova purkmistrování se Opava velmi změnila. Stará gotická radnice z roku 1580 pod vedením městského inženýra Eduarda Labitzkého byla zcela přestavěna v roce 1873, městská rada vydala nový registraturní řád a organizační statut purkmistrovského úřadu. Domy ve městě obdržely orientační čísla, došlo k radikálním změnám v názvech ulic (1877). Za stěžejní se považovala výstavba městského vodovodu 9,5 km dlouhého z 3–12 coulových trubek (1875). Z veřejných budov nově postavených uveďme alespoň Josefskou školu (1881), městskou tělocvičnu – Turnhalle (1873), zahájila se také přestavba divadla (1881), vznikaly nové parky: Park císaře Josefa na Senném trhu, Schillerův park na čerstvě zasypaných hradebních příkopech, Park Franze Josefa na stejnojmenném náměstí.
Již 22. 5. 1859 obdržel Woytech rytířský kříž Řádu Františka Josefa I., 22. 4. 1869 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem "von Willfest" a 30. 4. 1881 s propůjčením Řádu železné koruny III. třídy zařazen mezi rytíře. Na erbovním štítě měl vyobrazeny tři krokve, tedy znamení opavského městského znaku. 3. 11. 1876 byl jmenován městskou radou čestným občanem Opavy. Jeho posledním opavským bydliště byl dům na Kopečné (dnes Tyršově) ul. č. 15.
Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 5, třída I, hrob 12-13) Zobrazit hrob na mapě
PhDr. Josef Gebauer