Strážnický Petr z Kravař
* před 1381 – + 1434
Moravský zemský hejtman, nejvyšší komorník olomouckého práva, stoupenec husitství, signatář manifestu české šlechty proti upálení M. Jana Husa.
Byl jediným synem nejvyššího olomouckého komořího Václava z Kravař a jeho manželky Elišky z Lomnice. Jeho otec držel rozlehlé rodové sídlo Kravaře s vesnicemi Kouty, Vrbkou, Komárovem, dílem Kylešovic, Tískem, Slatinou, Hošticemi, Plští a Rozumicemi a k tomu ještě získal od Miloty z Dědic v roce 1376 hrad a město Strážnici s panstvím. Po smrti otce v roce 1381 se nedospělému Petrovi stal poručníkem jeho strýc Petr z Plumlova. Strýcova smrt v roce 1411 jej vynesla do úřadu nejvyššího komořího olomouckého a po smrti Lacka z Kravař (+ 1416) stal se i moravským zemským hejtmanem. Petr Strážnický byl mužem spravedlivým, rozšafným, mírumilovným, dobrým hospodářem na svých statcích, a proto jej moravská šlechta zvolila do svého čela. Oblíbil si svého strýce Lacka z Kravař a učinil jej poručníkem všech svých statků synů. Společným jmenovatelem jejich vzájemného upřímného vztahu byla podpora M. Jana Husa a jeho reformního učení. V roce 1410 společně s Lackem, královnou Žofií a králem Václavem IV. protestovali u papeže Jana XXIII. proti omezování náboženské svobody. Petr Strážnický se zúčastnil všech forem protestů proti uvěznění a upálení M. Jana Husa včetně zpečetění slavného manifestu 452 českých šlechticů. Na svá panství, tedy i na Opavsko, povolal husitské kněze a přispěl tak k rozšíření husitství v našem regionu. Markéta z Pogorelé, vdova po Lackovi z Kravař, oplatila mu důvěru k její rodině a učinila jej správcem všech svých statků.
Po smrti krále Václava na brněnském sněmu v prosinci 1419 odňal král Zikmund Petrovi úřad zemského hejtmana a přiřkl jej Petrovu bratranci Jindřichovi z Plumlova, který ale na podporu ryšavého Lucemburka záhy doplatil smrtí v bitvě pod Vyšehradem proti husitům. Uherský král Zikmud a jeho spojenec kníže Přemek Opavský donutili Petra Strážnického, jakožto nepohodlného šiřitele husitské reformace, prodat v roce 1420 rodový majetek kravařského panství Mikuláši ze Šlevic na Velkých Heralticích. Následujícího roku Zikmund Lucemburský se svým zetěm Albrechtem Habsburským s uherskými vojsky vyplenili další Petrovy statky a donutili jej ke kapitulaci a k přechodu na jejich stranu. Stal se opět zemským hejtmanem moravským, ale jen na dva roky. Pod dojmem věrolomného a barbarského počínání krále Zikmunda a jeho spojenců přešel opět k husitům a zůstal jim věren až do smrti i přes mnohé další plenění rodinného majetku ze strany jejich nepřátel. S manželkou Magdalenou z Pernštejna měl čtyři syny, z nichž Václav byl předním husitským diplomatem a táborským hejtmanem.
PhDr. Josef Gebauer