Polan Jindřich z Polansdorfu

* po 1500 Gdaňsk (Polsko) – + 1572 Opava 

Městský písař opavský, právník. 

Krutý postup proti šíření reformace v Gdaňsku zvolil polský král Zikmund Jagellonský, bývalý opavský kníže. Proti násilnému pokatoličťování se totiž gdaňští evangelíci v roce 1524 vzepřeli, ale král proti nim vojensky zakročil a asi 40 jich nechal popravit a další vypověděl ze země. K pronásledovaným pro víru patřil i Klement Polan s rodinou, jehož syn Jindřich právě v té době studoval na univerzitě v Krakově. Byl nucen studium přerušit a emigrovat. Ve správě slezského města Nisy dosáhl významného postavení a v roce 1547 přijal úřad konšelského písaře v Olomouci. Tam sepsal roku 1550 soudní řád pro město Olomouc a reformoval vedení městských knih. Již v roce 1548 si koupil dům v Alžbětinské ulici. Nepochybně pozorně sledoval bouřlivý spor, který rozpoutali olomoučtí biskupové s reformační Opavou, a když se na něj její představitelé obrátili se žádostí zejména o právní pomoc, ochotně vyhověl.

V roce 1553 přesídli s rodinou do Opavy, kde se stal městským syndikem (písařem). Také pro opavskou městskou radu sestavil „Radní zrcadlo – Ratesspiegel“, příručku pro vedení správních záležitostí města, a tzv. „zelenou knihu“, příručku pro vedení soudních záležitostí. Za zásluhy o kvalitní chod městské správy jej císař Ferdinand I. povýšil 17. 9. 1563 do šlechtického stavu a udělil mu erb s predikátem „z Polansdorfu“. V Opavě zřejmě ovdověl a 10. 1. 1559 se znovu oženil s Martou Komínovou, pravděpodobně dcerou opavského měšťana Jakuba Komína. 16. 12. 1561 se jim v jejich domě na Rybím trhu narodil syn Amand, pozdější rektor basilejské univerzity a zakladatel kalvínské dogmatiky. Ze dvou manželství Jindřicha Polana se narodilo celkem 9 dětí, všem 4 synům se dostalo univerzitního vzdělání a dcerám úspěšná manželství. Snad jen nutno podotknout, že další jeho syn Jiří se stal tchánem slavného evangelického kazatele, skladatele a básníka Jiřího Třanovského. V letech 1569–1572 úspěšně zastupoval Jindřich Polan město Opavu v mnohaletém sporu s olomouckým biskupem Vilémem Prusinovským v tzv. „Kostelní válce“. V roce 1572 se stal obětí morové epidemie.

PhDr. Josef Gebauer