Koždoň Josef

* 8. 9. 1873 Horní Líštná – + 7. 12. 1949 Opava

Politik, meziválečný starosta Českého Těšína.

Syn sedláka z Horní Líštné vstoupil do politického života na Těšínsku ještě v době habsburské monarchie. Původní profesí byl Koždoň učitelem a od roku 1902 ředitelem školy ve vsi Kępa (dnes Polsko). Oženil se s Němkou a žil ve městě Skočov (Skoczow). Od počátku 20. století aktivně působil v národním hnutí na Těšínsku a v roce 1907 byl zvolen poslancem slezského zemského sněmu za okres Bílsko (Bielsko, dnes Polsko). O dva roky později založil Koždoň Slezskou lidovou stranu (v originále Schlesische Volkspartei – polsky Śląska partia ludowa)) a vydával také stranické noviny s názvem „Ślązak“ (vycházely v letech 1909–1919). Stoupenci členové této strany byli označováni termínem šlonzakovci. Jako svůj dlouhodobý politický cíl si stanovili autonomii Slezska pod heslem „Slezsko Slezanům“. Proto se jejich snahy jevily protiněmecké i protipolské.

Po první světové válce tuto myšlenku reprezentovali šlonzakovci i při mírových jednáních v Paříži, kde byl Koždoň členem československé delegace. Především s podporou Němců na Těšínsku a také s podporou Poláků v ČSR mohl Koždoň počítat jako komunální politik, když byl v roce 1923 zvolen starostou Českého Těšína. Tento úřad zastával až do německé okupace Těšínska na podzim roku 1939. Poté Koždoň opustil Těšín a odešel do Opavy. V letech 1940–1944 působil opět v Těšíně, již pod německou správou, jako ředitel Slezské lidové banky. Roku 1944 byl Koždoň jmenován čestným občanem Těšína. Po válce československá strana odmítla vydat Koždoně do Polska, kde by byl pravděpodobně souzen za kolaboraci. Bývalý těšínský starosta se přestěhoval do Opavy, kde dožil v hospici Marianum. Zemřel zapomenut a byl pochován na opavském městském hřbitově. Symbolický Koždoňův hrob se nachází rovněž na hřbitově v Českém Těšíně.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 12, třída I, hrob 29)  Zobrazit hrob na mapě

Hrob patřil od roku 1908 rodině Sommer. V roce 1920 jej získala pro své zesnulé rodina bankovního úředníka Wilhelma Hinzeho z Opavy. Byl sem pochován syn Wilhelm Hinze junior, jenž zemřel ve věku 18 let v srpnu 1920. Dalším pochovaným byl 10. prosince 1949 až Josef Koždoň. V roce 1952 sem byl uložen Wilhelm Hinze, který zemřel ve věku 84 let, o dva roky pak jeho pozůstalá vdova Marie. Jejich dcera Marie Hinze byla do hrobu pochována jako poslední v roce 1967. V roce 1997 převzala hrob dcera Josefa Koždoně Erna Bauerová, žijící tehdy v Českém Těšíně.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.