Konrád Mistr z Benešova

* před r. 1370 – + po 1400 

Mistr Karlovy koleje v Praze, obhájce správní příslušnosti Opavska k zemím České koruny a první jeho český spisovatel. 

Pravděpodobně náležel k šlechtickému rodu pánů z Drahotuš na Dolním Benešově. Tento moravský rod přesídlil na Opavsko přičiněním moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, jenž byl zetěm opavského knížete Mikuláše II., ve 2. polovině 14. stol., kdy se zostřil národnostní zápas a bylo zapotřebí v regionu posílit český živel. Drahotušové po celou dobu držby dolnobenešovského panství patřili ke statečným obhájcům češtiny a přispěli k jejímu uzákonění za úřední řeč na Opavsku a Krnovsku. Působili potom v Opavě u přemyslovského knížecího dvora. Zemské desky opavské se vedly česky již od roce 1424 – vůbec jako první v českých zemích – a to nepochybně za přispění mladšího Konrádova příbuzného, Jana z Benešova, prvního voleného zemského komorníka. Osamostatnění Opavska za přemyslovských vévodů v rámci zemí České koruny bylo v mnoha kruzích vnímáno jako jeho příklon ke Slezsku. Tuto skutečnost zažil na vlastní kůži i Konrád z Benešova, když se stal v roce 1390 členem nejvýznamnějšího studijního ústavu pražské univerzity, Karlovy koleje. Než se tak stalo, svedl spor s mistry vysokých škol pražských o příslušnost obyvatelstva svého regionu k národu českému. Ti vzhledem k nepřirozenému rozdělení univerzity na národy přičítali Opavsko k národu polskému. Spor vyhrál Konrád a jako mistr (profesor) Karlovy univerzity od té doby náležel k horlivým zastáncům získávání dalších jejích práv a výsad. Neváhal přispět finančně na výlohy s tímto bojem spojené. V roce 1397 přispěl na uvedený účel 12 groši, což nebyl nikterak malý obnos. Převyšoval totiž několikanásobně roční peněžitou dávku z velkého selského statku.

Psal česká díla, která jsou cenným dokladem k poznání opavského dialektu té doby, jak dosvědčil filologickým rozborem profesor českého gymnázia v Opavě Václav Hauer. Mistr Konrád z Benešova byl tedy také prvním českým spisovatelem z Opavska a pravděpodobně mezi prvními i přispěl k proniknutí reformních myšlenek mistra Jana Husa, jehož byl současníkem a zároveň kolegou na pražské univerzitě, na území našeho regionu.

PhDr. Josef Gebauer