Haugwitz Bedřich Vilém hrabě
* 1700 – + 30. 8. 1765 Náměšť nad Oslavou
První prezident Královského úřadu v Opavě, nejvyšší český kancléř, státní a konferenční ministr, tvůrce tereziánských reforem.
Narodil se jako nejstarší syn v rodině saského generálmajora Jiřího Karla Haugwitze evangelického vyznání, který byl v roce 1733 povýšen do hraběcího stavu. Bedřich z důvodu úřednické kariéry přestoupil do katolické církve (konvertoval) a přesídlil do Slezska, kde působil coby úředník Vrchního královského úřadu ve Vratislavi. Po ztrátě velké části Slezska v roce 1742 ve prospěch Pruska za rakousko-pruských válek přesídlil do Opavy, kde byl ustanoven prvním prezidentem tamního Královského úřadu. Tato instituce byla v Opavě zřízena po rozdělení Slezska v roce 1742 jako státní politický úřad II. stolice pro české (rakouské) Slezsko. V čele Královského úřadu v Opavě stál v letech 1742–1746. Pro své nesporné reformní schopnosti byl v roce 1746 povolán do Vídně, kde se spolu s hrabětem Václavem Kounicem stal nejvýznamnějším rádcem císařovny Marie Terezie při realizaci první fáze zásadních správních reforem. Proslul jako obhájce pruského centralistického státního byrokratického systému, ve kterém viděl ideál absolutistického modelu řízení. Podstata reforem Haugwitze spočívala ve značném omezení vlivu stavů (za což byl šlechtou nenáviděn), nové organizaci správy a soudnictví, při čemž byla zrušena Česká dvorská kancelář, místodržitelství a zemské úřady v Čechách i na Moravě a tím tyto země ztratily dosavadní určitou samostatnost v rámci monarchie. Zřídil dva nové ústřední úřady, které zahrnovaly spojení nejvyšší správy politické a finanční a oblast soudnictví. Byl nejvyšším českým kancléřem, státním a konferenčním ministrem a těšil se po dobu 11 let mimořádné přízni císařovny Marie Terezie. Za své zásluhy pro monarchii obdržel 29. 11. 1759 Řád Zlatého rouna.
Byl dvakrát ženatý – s Eleonorou, hraběnkou z Nostic, a Hedvikou, hraběnkou z Frankenbergu. Ve druhém manželství se manželům Haugwitzovým narodila v Opavě dne 19. 6. 1744 dcera Maria Anna Terezie Helena. Na vrcholu své úřední moci v roce 1752 koupil za 460.000 zl. panství Náměšť nad Oslavou, kam se na sklonku života uchýlil a kde také zemřel.
PhDr. Josef Gebauer