Cipps Thomas
* 1705 Opava – + 4. 2. 1784 Opava
Purkmistr města Opavy, lékárník, asesor (přísedící) městského soudu, městský radní.
Pocházel z rodiny opavského měšťana a strážce (drabanta) zemského knížecího úřadu Johanna Fracisca Cippse ( psáno též Ziebs, Zips) a jeho manželky Barbory (1673–1742). Rodina to byla zámožná, což dokazují četné její nemovitosti zejména před Ratibořskou bránou v Opavě. Také proto jejich synu Thomasovi bylo dopřáno studium farmacie. Po jeho absolvování praktikoval u svého příbuzného, opavského purkmistra a lékárníka Augustina Františka Nováka v lékárně U zlatého anděla v ulici Mezi trhy. Oženil se 29. 8. 1735 v Opavě s Marií Alžbětou (1703–1752), dcerou třebíčského městského lékárníka Jana Jiřího Kynského. Měli spolu následující děti: Augustina Ignáce Jana Nepomuka (1736), Thomase Norberta Antonia (1738), Marii Annu Magdalenu (1740) a Annu Kateřinu (1742). Po ovdovění se znovu 19. 2. 1753 oženil a to s Marií Josefou Annou (1731–1783), dcerou opavského městského cukráře Franze Antona Saagnera, a měl s ní další děti, Joannese Nicolause Thomase (1753), Marii Barboru Franciscu (1755), Francisca Xaveria Clemense Andrease Valentina (1757), Ignace Laurentia Cajetana (1759), Benjamina Martina Clemense (1760) a Josefa Petra (1763).
U opavské veřejnosti si získal oblibu a uznání, což potvrzuje jeho funkce asesora městského soudu v Opavě již od 7. 8. 1739. V souvislosti s touto funkci užíval znaku, kde na polceném štítě je vyobrazena jednak hlava mouřenína s pohanskou korunou na modré okřídlené kouli, jednak dva zelení hadi ovinutí kolem zlaté tyče. Když od svého výše již zmíněného farmaceuta Nováka získal do vlastnictví lékárnu u Zlatého anděla, symboly jeho soudcovského znaku přešly do označení lékárny, které se právě od jeho doby začalo říkat U mouřenína. Proslul jako nejlepší farmaceut Opavy a okolí. Pomáhal také svému synovi Thomasi N. Antoniu v sousední lékárně U bílého anděla.
Thomas Cipps náležel k oddaným stoupencům opavsko-krnovského knížete Josefa Václava Lichtenštejna, a proto jej ten v roce 1752 neváhal jmenovat purkmistrem "lichtenštejnského města" Opavy. Proběhla totiž prusko-rakouská válka, tak katastrofální zejména pro Slezsko, a Lichtenštejn potřeboval zorganizovat pevné zázemí pro odvetná opatření a naplnění vojenských plánů. Cipps byl sice v roce l755 v purkmistrovské funkci vystřídán Johannem Leopoldem Elligerem a následně Karlem Josefem Fuchsem, ale v následujícím roce na základě usnesení městské rady se souhlasem Lichtenštejna usedl opět na dalších pět let do purkmistrovského křesla. Cipps chtěl během svého purkmistrování učinit z Opavy důstojné centrum Rakouského Slezska. Příznačně věnoval pozornost budování katolických objektů (minoritský klášter na Panské ul., kaple při cestě do Otic) a ustanovování pomocných farářů pro opavská předměstí jako reakci na náboženskou svobodu zavedenou Pruskem na odtrženém území Slezska. V roce 1756 vypukla sedmiletá válka a v roce 1758 obsadila Opavu pruská vojska. Stala se jejich zásobovacím centrem pro vojenské akce ve Slezsku a na severní Moravě. K dovršení všech válečných útrap z důvodu neopatrnosti v pruské polní pekárně vypukl 25. 8. 1758 obrovský požár Opavy. Ohni padlo za oběť 334 domů, všechny kostely a kláštery, zahynulo 9 lidí. Nastalo těžké období obnovy města, kterou magistrát pod Cippsovým vedením zvládl, m. j. též zakládáním četných fundací pro opravu památek, a které znamenalo jeho barokizaci. Po odchodu z funkce purkmistra působil Cipps i potom v městské radě i jako asesor opavského soudu.
PhDr. Josef Gebauer