Weisshuhn Karel

* 27. 2. 1837 Rybnik (P) – + 4. 1. 1919 Opava 

Podnikatel, zakladatel a majitel papíren v Žimrovicích a ve Svobodě nad Úpou. 

Narodil se v tehdejším pruském Slezsku – na Ratibořsku, jeho otec Karel Wilém Weisshuhn zde byl nadlesním v myslivně Jeruzalém u Rybnika, pocházel však z lázeňského městečka Sooden východně od Kasselu v Hesensku. Po smrti své první ženy Idy, roz. Engerové, se Karel Vilém jako penzista ve svých 69 letech podruhé oženil, roku 1873 si vzal v Lesních Albrechticích sedmadvacetiletou Antonii Sochovou. Před svou smrtí (1876) stihl ještě zplodit dceru a syna-pohrobka, který se narodil až 4 měsíce po otcově smrti, obě děti však zemřely v kojeneckém věku. Jeho syn Karel po získání všeobecného vzdělání, absolvování praktického výcviku ve stavebnictví a povinné vojenské službě v pruské armádě se spolu se svým bratrem Pavlem (1835-1907) přestěhoval v r. 1861 do rakouského Slezska. Krátce potom si pronajali v roce 1862 osamělý mlýn v Lesních Albrechticích (č.p.29) 4 km od Žimrovic proti proudu Moravice a oba se zde také brzy oženili. Pavel si vzal 30.10.1866 mlynářskou dceru Marii Theimerovou, Karel se v nedalekých Větřkovicích oženil 7.2.1864 s Bedřiškou Breyerovou, dcerou držitele místní dědičné rychty.

Brzy ke mlýnu přistavěli pilu, kromě obchodování s dřívím se později věnovali také stavitelské činnosti, mj. silnic a železničních tratí po celém Slezsku a Moravě. Jako velmi výhodná se ukázala výroba železničních pražců. Po deseti letech úspěšné podnikatelské činnosti již z praktických důvodů nebylo možné trvale dál žít "daleko od civilizace", proto se v roce 1872 obě rodiny přestěhovaly do Opavy, sídlo firmy "Karel Weisshuhn, stavební podnikatel a obchodník dřívím" bylo v nově vystaveném domě na Ensově ulici č.11 (dnes Veleslavínova), Pavel Weisshuhn byl v bratrově podniku prokuristou. Později rodina vlastnila více mlýnů a pil, břidličné lomy, v roce 1884 koupil Karel od hraběte Felixe z Arcu statek Melč a lázně Jánské Koupele.

V Opavě patřili Weisshuhnové mezi významné členy zdejšího sboru evangelické církve. Ve svých 54 letech se činorodý ing. Karel Weisshuhn pustil do dalšího podniku, když si 18.12.1891 nechal zaregistrovat u Okresního hejtmanství v Opavě továrnu na papír se sídlem v Žimrovicích. Stavbu papíren včetně náročného vodního náhonu provedl v l. 1888–91. Veškerá produkce papírny byla do roku 1906 odprodávána opavské obchodní firmě R. Habela, od následujícího roku však Karel Weisshuhn řídil prodej ze své opavské kanceláře. Sortiment od balícího papíru se postupně rozšiřoval na papírové pytle, pytlové hadice, papírové koberce atd. Doprava papíru do Opavy probíhala zprvu dvakrát týdně pomocí koňských potahů, poté co byla vybudována mezi Opavou a Hradcem železnice, překládalo se zde zboží na vagony. Nakonec bylo rozhodnuto postavit v roce 1914 úzkokolejnou dráhu, která vedla od hradeckého nádraží podél silnice přímo do závodu. Z výnosu podnikání neustále rozšiřoval výrobu, např. vybudoval papírnu ve Svobodě n. Úpou u Trutnova. Měl vztah k technickému pokroku, jako první vlastnil na Opavsku automobil. O bohatém životě Karla Weisshuhna podává svědectví ve svých knihách jeho vnučka známá spisovatelka Joy Adamsonová.

PhDr. Josef Gebauer