Strasilla August
* 27. 3. 1846 Opava – + 24. 12. 1922 Opava
Majitel tiskrány, propagátor sportu a automobilismu.
Strasilla se narodil v Opavě 27. března 1846 jako nejmladší ze čtyř dětí. Vyučil se tiskařem a v roce 1873 získal licenci na provozování kamenotisku. Dne 1. února 1874 si založil se švagrem Filipem Tietzem tiskařskou firmu, která sídlila na Dolním náměstí. Na počátku 80. let firmu přestěhovali na Těšínskou č. 5 (dnes Zámecký okruh). Kromě kamenotisku, litografie a knihvazačtsví vydávala Strasillova tiskárna liberálně orientované noviny Freie Schlesische Presse.
V roce 1891 koupil Strasilla vilu, nacházející se místech dnešní městské knihovny. Honosné sídlo bylo i symbolem Strasillova společenského vzestupu a podnikatelské úspěšnosti. Když v roce 1908 dům prodal za 100 000 K, přestěhovala se rodina do domu na Těšínské č. 37. Po 1. světové válce žil Strasilla na Pekařské č. 38.
Strasilla byl nadšeným propagátorem sportu. Věnoval se v Opavě oblíbenému bruslení, údajně se mu říkalo „první krasobruslař na opavské dráze“. Aktivně působil i v opavském veslařském spolku, kde zastával od roku 1881 funkci místopředsedy. Zajímal se o cyklistiku a po Opavě jezdíval na vysokém kole, které později vyměnil za nízký bicykl. Zasloužil se o vybudování cyklistické dráhy v městských sadech.
Strasilla byl členem i jiných zájmových sdružení, například spolku na ochranu zvěře, spolku pro podporu chovu ryb, mužského pěveckého spolku a nejstaršího spolku v Opavě – měšťanské střelecké společnosti. V opavském recesistickém spolku Schlarafia měl přezdívku Litho de Graphierte.
Nesmazatelně se Strasilla zapsal do dějin automobilismu v Opavě a ve Slezsku. Byl majitelem prvního automobilu v Opavě, což byl dvouválcový Opel-Darracq s poznávací značkou R 401 a výkonem 12 HP. Strasilla jako první také získal v Opavě oprávnění k řízení motorového vozidla, které bylo vydáno v dubnu 1906.
Když byl v listopadu 1906 v Brně zakládán automobilový klub, zasloužil se o to, aby územně zahrnoval nejen území Moravy, ale také rakouské části Slezska. Hned v červnu následujícího roku podnikl Moravsko-slezský automobilový klub první propagační cestu z Olomouce do Opavy a do Jeseníků. Noviny Freie Schlesische Presse o několikadenní cestě přinášely podrobné reportáže.
Automobil byl na počátku 20. stoletím předmětem luxusu, který si mohl dovolit málokdo. Strasilla obchodoval s automobily, ale nabízel i možnost pronájmu garáží, včetně servisu, prodeje benzínu, pneumatik. Dílny a garáže se nacházely v areálu na Těšínské ulici (dnes TQM), později na Pekařské č. 38. V Opavě byl Strasilla před první světovou válkou jediný, kdo vlastnil hned tři automobily. Svůj první vůz prodal tehdejšímu řediteli zemské nemocnice Fritzu Pendlovi (hrob Městský hřbitov, skupina 15, třída roh.h, hrob 6).
August Strasilla byl dvakrát ženatý. První manželka Marie (1856–1891) pocházela ze Štýrského Hradce. Měli spolu tři děti, z nichž se Ida (1881–1928) a August (1882–1921) dožili dospělosti. Ida se provdala za zubaře Johanna Bischoffa z tehdy německé Ratiboře (dnes Racibórz, Polsko). August pracoval jako prokurista v otcově firmě.
Z druhého manželství s Marií Wanka von Weström (1867–1905), jež pocházela z Plzně, měl Strasilla čtyři děti. Sportovní tradice se v rodině pěstovala i u mladé generace. Starší dcera Margareta (*1892) byla úspěšnou krasobruslařkou a tenistkou, syn Ernst (*1898) byl automobilovým závodníkem. Společně se svým starším bratrem Alfredem (*1895) převzali po smrti Augusta Strasilly rodinný podnik. Oba bratři se oženili ve stejný den, 27. června 1931. Za manželky si vzali také sestry, Gertrud (*1905) a Helgu (*1904) Holaschkovy, původem z Karviné. Dcera Helene (*1893), provdána Haselböcková, žila a zemřela ve Vídni.
Rodiny Alfreda i Ernsta Strasillových opustila již v lednu 1945 Opavu a závěr války prožili v Liberci.
Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 16, třída roh.h, hrob 3) Zobrazit hrob na mapě
Na Štědrý den roku 1922 August Strasilla zemřel na následky selhání srdce. Byl pochován 27. prosince 1922 do rodinné hrobky, kterou zakoupil již v roce 1916. Prvním pohřbeným byl jeho syn August junior, jenž zemřel ve věku 39 let 2. prosince 1921. V dubnu 1928 do hrobu pohřbili Idu Bischoffovou, která zemřela ve věku 47 v Ratiboři na srdeční slabost.
V roce 1933 byly do hrobu přeneseny ostatky obou manželek Augusta Strasilly. Jako poslední byla do hrobu v dubnu 1940 uložena urna s popelem Heleny Haselböckové.
Rohová hrobka byla ozdobena bronzovou sochou ženy v životní velikosti držící v náručí kytici růží. Socha je v současné době v depozitáři hřbitova, neboť hrozilo její zničení. Potomci rodiny žijí v USA a ve Freiburku.
Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.