Janotta Jindřich Vilém Mária

*18. 4. 1856 Opava – + 12. 5. 1944 Stěbořice 

Podnikatel, prezident Obchodní a živnostenské komory v Opavě, poslanec Slezského zemského sněmu, doživotní člen panské sněmovny Říšské rady. 

Pocházel z rodiny Josefa Petra Janoty (*31.1.1825 - +19.10.1892) z kateřinského selského gruntu, který se oženil 25.5.1846 s 26let Karolínou, dcerou opavského mistra koželuha Františka Maise. Narodili se jim synové Hugo Frant. Josef (*10.5.1948) a Leopold František (*14.11.1849), ale při narození druhého manželka Karolina zemřela na mozkové krvácení. Dne 2.6.1851 uzavřel proto Josef Janotta v Horní Dlouhé Loučce sňatek s Terezií, 27let svobodnou dcerou zemřelého Frant. Heinze, majitele dědičné rychty v Horní Dlouhé Loučce, a Viktorie, roz. Brixové z Jiříkova. Již 9.3.1852 se novomanželé radovali z narození dvojčat, Josefa Františka a Marie Terezie. Po roce, 17.9. 1853 přibylo Janottům již páté dítě, syn Julius. Do trvalého bydliště v domě U Jaktařské brány č.p. 170 se narodil 18.4.1856 syn Jindřich Vilém Mária. Nutno dodat, že Janottům se narodily ještě dvě dcery, 2. 7. 1859 Hedvika a 1. 4. 1863 Josefina.

Syna Jindřicha Viléma Máriu studium na klasickém gymnáziu v Opavě nebavilo a proto přešel tamtéž na gymnázium reálné, kde odmaturoval a ve Vídni se potom věnoval na Vysoké technické škole oboru strojírenskému. Studijně se ve známé chemické laboratoři Ústředního spolku cukrovarnického průmyslu ve Vídni seznámil s výrobní technologií cukru a tato zkušenost předurčila jeho další životní dráhu. Po skončení studií v r. 1878 nastoupil J. J. praxi v břeclavském cukrovaru a od r. 1880 přešel do služeb Opavské rafinerie cukru, kde přijal místo ředitele cukrovaru ve Skrochovicích. Cukrovar byl založen v r. 1857 a později sloučen s Opavskou rafinerií cukru. Do služebního bytu skrochovického cukrovaru přivedl si J. J. z jižní Moravy svou vyvolenou Mariannu, narozenou v Brně 5. 3. 1860. Byla dcerou strojírenského továrníka Krackhardta evangelického vyznání z Brna . Oženil se s ní 12. 5. 1881 a již 15 10.1882 se novomanželům ve skrochovickém cukrovaru narodil syn Arnošt August. Po narození dalšího syna Jindřicha Josefa 31. 5. 1886 se přestěhovali do nájemního bytu v Opavě, na Hradeckou ul.č. 1. Jedním z důvodů přesídlení Janottů ze Skrochovic do Opavy byl zdejší prosperující sbor evangelické církve, kterého byli kromě otce všichni členy. V novém bydlišti se dočkali 1.4.1892 ještě narození vytoužené dcery Margarety.

Janotta byl od vstupu do služeb Opavské rafinerie cukru členem a od r. 1907 prezidentem její správní rady. Vynikající znalosti v oboru cukrovarnickém také uplatňoval ve funkci správního rady Společnosti moravských cukrovarů v Olomouci, cukrovarů ve Vídni, Chropyni, člena výboru Ústředního spolku pro cukrovarnický průmysl rak.-uher. monarchie a člena Společnosti rak.-uher. rafinerií cukru. Pod jeho vedením byla Opavská rafinerie cukru přebudována na nejmodernější podnik svého druhu celé tehdejší monarchie. Císař František Josef I. za zvláštní zásluhy na poli rozvoje v technice udělil 5.10.1906 J. J. Řád železné koruny III. třídy, město Moravská Ostrava 24.10.1907 čestné občanství a Vysoká technická škola v Brně 12.12.1927 čestný titul doktora technických věd. V r. 1894 vstoupil do Obchodní a živnostenské komory a již po třech letech byl zvolen jejím viceprezidentem a od r. 1905 prezidentem. Zasloužil se o vybudování nové správní budovy pro komoru v l. 1909–10, která náleží mezi klenoty opavské architektury (dnes Městský dům kultury PB). Široký rozhled zejména v ekonomice způsobil, že J. J. působil v mnoha institucích mimo jeho hlavní cukrovarnický obor. Vykonával funkci zástupce ředitele Komerčního úvěrního ústavu pro Slezsko, byl správním radou Braneckých železáren a místopředsedou a.s. Továrny na tkalcovské stavy a stroje v Opavě, předsedou Institutu k podpoře živností ve Slezsku, členem Stálé komise pro určování obchodních cen v zahraničním obchodu, Statistické komise zahranič. obchodu Rakousko-Uherska, Železniční rady monarchie. Byl také jmenován znalcem v oboru zdanění destilátů a cukerní daně.

V době 1. svět. války působil jako přední národohospodář válečné ekonomiky i jako organizátor humanitárních akcí, zejména v péči o invalidní vojáky a jejich rodiny. Osvědčil se i na poli kulturním, když od r. 1897 byl místopředsedou kuratoria Muzea Frant. Josefa pro umění a řemesla v Opavě. Taktéž od r. 1897 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu, kde dlouhodobě vedl zemský rozpočet a v r. 1909 byl jmenován doživotně členem panské sněmovny Říšské rady ve Vídni. Činorodost a všestrannost J. J. lze dokumentovat i jeho zájmem o sport a zvláště pak sponzorstvím opavského sportovního klubu DSV. Po smrti otce se nejstarší z bratří Janottů (Hugo) na základě kupní smlouvy z 23.1.1893 stal majitelem vily na Kopečné ul. č. 1. Během jejího obývání provedl dvě stavební rekonstrukce, první v letech 1903-1905, druhou pak v letech 1929-1930. V současné době je v této vile ředitelství Slezského zemského muzea. Na Kopečné ul. (dnes Tyršova) také výše uvedený Hugo Janotta nechal vystavět v l. 1902 - 1904 pro sebe dvě vily (č. 34 a 38). Po jejich zprovoznění se do nich přestěhoval a správu stěbořického statku přenechal svému bratru Jindřichovi, který tam ve vysokém věku dožil poslední dny života.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 9, třída arkád, hrob 3-4)  Zobrazit hrob na mapě

PhDr. Josef Gebauer