Herber Jan

* 4. 7. 1836 Kateřinky – + 29. 8. 1900 Palhanci. 

Podnikatel, zakladatel mlynářského rodu v Palhanci. 

Antonín Paduánský Herber (*10. 6. 1811) odešel z otcovské zahradnické usedlosti v Palhanci za prací do Kateřinek, kde se 20. 1. 1833 oženil s Annou Marií, dcerou domkaře Antonína Ondráčka a jeho manželky Johany, roz. Klimkové. V Kateřinkách se jim narodil 4. 7. 1836 syn Jan Herber. Ten měl v sobě podnikatelskou krev a rozhodl se k nevídanému činu – koupit nejstarší existující mlýn ve Slezsku. Nechal jej jako dřevěný vodní mlýn o jednom složení postavit sám opavský vévoda Miluláš II. na zeměpanských pozemcích. Listinou ze 13. 3. 1362 daroval plat z tohoto mlýna a k němu přilehlých pozemků své dceři Anně. Uplynulo pět století a byl to mlýn o dvou složeních s jedním krupníkem, mlynář měl právo výčepu piva a kořalky, choval 18 krav a 3 prasata a vlastnil 26 ha polí. Pohon mlýna měl zajištěn silným zdrojem vodního toku mlýnského náhonu napojeného na řeku Opavu a v jeho blízkosti k němu patřil malý rybníček, kde se 3 x ročně vylovilo 60 kaprů. Tuto mlýnskou nemovitost i s přistavěnou olejnou prodal Janu Herberovi 11. 6. 1876 Anton Springer, syn známého textilního podnikatele z Opavy. 

Jan Herber. kup palhaneckého mlýna spojil se sňatkem. Oženil se s Marií (*15. 8. 1855 Jarkovice, + 13. 5. 1939 Palhanec), dcerou Jana Kramného, sedláka v Jarkovicích č.p. 6, a jeho manželky Školastiky, dcery sedláka Tadeáše Malého z Milostovic. Měli spolu 8 dětí, z nichž 3 krátce po porodu zemřely (Jan 29. 8. 1879, Albina 13. 7. 1885 a Marie 26. 8. 1891).Dětství přežili synové Rudolf (*21. 1. 1881), Friedrich, později uváděný jako Bedřich (*23. 2. 1887), Vladimír (*7. 4. 1895) a dcery Anna (*1. 5. 1883) a Marie (*6. 12. 1893).

Stejně jako rodině věnovali manželé Herberovi pozornost mlýnu. Namísto přežitých mlýnských kamenů instalovali mlecí válcové stolice, jimiž se dosáhlo nejen kvalitního výrobku, ale také neporovnatelně vyšší produktivity. Mlecí proces se stal plně automatizovaným, znásobil využití energetických zdrojů a uspořil pracovní síly. Vodní kola byla se v r. 1904 vyměněna za vodní turbiny, denní mlecí kapacita se zvýšila na 320 q. Marie Herberová mohla tudíž po smrti svého manžela Jana (+ 30. 8. 1900) spravovat mlýn sama. Do firemního rejstříku nechala 1. 3. 1910 zapsat palhanecký mlýn pod označením Firm 150, Reg. A I - 152/1 jako firmu jednotlivce s názvem Válcový mlýn M. Herberová, německy Kunstmühle M. Herber. Prokuru udělila svému synovi Rudolfu Herberovi. Dne 21. 2. 1918 byla udělena prokura též Friedrichu Herberovi. Po vzniku ČSR se od 1. ledna 1919 Valcový mlýn M. Herberová stal veřejnou obchodní společností a jako společníci ve firemním rejstříku byli zapsáni Friedrich (v českém znění firmy Bedřich) a Rudolf. Do firemního rejstříku byla takto firma zapsána 3. 2.1920.

Výše uvedené organizační změny souvisely především se změnou vlastnictví, když palhanecký mlýn přešel z držby Marie Herberové do majetku jejích synů Rudolfa a Friedricha po polovině, a to na základě prohlášení o výmazu vlastnictví Marie Herberové z 27. 11. 1918 a na základě kupní smlouvy Rudolfa a Friedricha Hereberových téhož data vedené pod č.j. 563 z 11. 6. 1919. Rudolfův vlastnický podíl poloviny mlýna odkoupil Friedrich Herber na základě kupní smlouvy z 29. 10. 1920 a stal se tak jediným majitelem nemovitosti. V rámci privatizace byl majetek palhaneckého mlýna k 1. 7. 1992 vydán oprávněným dědicům, třem dcerám Bedřicha Herbera, Janě, provdané Resslerové, Věře, provdané Pavelkové a Mileně, provdané Valentové, které pro správu restituovaného majetku vytvořily „Mlýn Herber“, společnost s ručením omezeným.

Informace k hrobu (hřbitov Jaktař, skupina 1, hrob 57-58)  Zobrazit hrob na mapě

PhDr. Josef Gebauer