Havlický František
* 16. 2. 1878 Kateřinky – + 18. 5. 1945 Opava
První český knihkupec v Opavě.
František Havlický se narodil v Kateřinkách 16. února 1878 v rodině dělníka Aloise Havlického, jenž pocházel z Loděnice. Na přelomu 80. a 90. let 19. st. studoval Havlický na opavském českém gymnáziu, kde byl ovlivněn českými obrozeneckými myšlenkami. Možná jej to inspirovalo k přehodnocení vlastních životních cílů. Nepokračoval ve studiu na univerzitě a vzdal se budoucnosti vysokoškolsky vzdělaného intelektuála. Rozhodl se věnovat práci se silným osvětovým významem.
V roce 1898 byl v Praze slavnostně položen základní kámen pomníku Františka Palackého, kterého se zúčastnil i mladý František Havlický. Při diskuzi se členy české deputace o podpoře českého národního uvědomění i v okrajových částech rakouské monarchie padl návrh otevřít také v hlavním městě rakouského Slezska, tehdy v převážně německé Opavě, české knihkupectví. Havlický provozoval tuto živnost v Moravské Ostravě, Plzni a Praze, a tak se nápad rozhodl realizovat i ve svém rodišti.
V očích o generaci starších českých národních buditelů, například Vincence Praska či Václava Hauera (hrob Městský hřbitov, skupina 4, třída I, hrob 45), bylo uskutečnění Havlického podnikatelského záměru jedním z kroků, které měly vést k naplnění snu obrozenců o emancipaci českého národa ve Slezsku. Knihkupec František Havlický se o českou myšlenku na Opavsku nezasloužil pouze provozováním svého obchodu. Byl spoluzakladatelem pěveckého a divadelního spolku „Vlastimil“ v Kateřinkách a členem mnoha podpůrných a osvětových spolků. Podpora ze strany českých spolků v Opavě pro něj byla naopak rozhodující v prvních letech při udržení knihkupectví proti nepřízni úřadů i německé konkurenci. V té době byla v Opavě pouze německá knihkupectví, která česky psané knihy a tiskoviny nabízela pouze v omezeném rozsahu, proto měl ryze český podnik i svůj symbolický význam.
Zřízení českého knihkupectví v německém městě byly ze strany opavské samosprávy kladeny do cesty různé úřední překážky, proto mohlo být první Havlického papírnictví a knihkupectví otevřeno až roce 1901. Jeho sídlo bylo na Ostrožné ulici č. 42 v přízemí budovy bývalé Heiderichovy nemocnice. Protože magistrát stále českému podniku nepřál, spojil se mladý obchodník se zkušenějším olomouckým knihkupcem Romualdem Prombergerem a několik let vedl podnik jako jeho pobočku. V letech 1911–1938 byl obchod s knihami, hudebninami a uměleckými předměty provozován opět pod Havlického jménem.
František Havlický se 24. října 1904 oženil v jaktařském kostele s Annou Grigarovou. Narodila se 7. září 1880 ve Vávrovicích v rodině cukrovarníka Ferdinanda Grigara. Manželé Havličtí měli dvě děti. Syn Oldřich se narodil 7. srpna 1905. V roce 1937 si vzal za manželku Růženu Štěpánkovou, dceru správce cukrovaru v Háji ve Slezsku. Dcera Božena se narodila 20. února 1910. V roce 1928 si vzala za manžela důlního inženýra Karla Richtera z Ostravy.
Roku 1925 se rodina i živnost přestěhovaly do vlastních prostor poté, co si Havlický nechal stavebně upravit dům na rohu Ostrožné a Hrnčířské, zvaný Benešovský (později známý hotel Orient). Připojení Opavy a Sudet k Německu na podzim roku 1938 znamenalo omezení českého života v tomto regionu. Bylo by jistě jen otázkou času, než by bylo české knihkupectví z moci úřední zavřeno. Šedesátiletý Havlický se proto i s rodinou přestěhoval do Moravské Ostravy, kde po něm vedení živnosti převzal jeho syn Oldřich. Po válce se Havlický vrátil zpět do Opavy, ale již 18. května 1946 zemřel ve zdejší nemocnici.
Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 9, třída I, hrob 12) Zobrazit hrob na mapě
V rodinném hrobě jsou uloženy ostatky Františka Havlického a jeho manželky Anny, která zemřela ve vysokém věku 91 let v červenci 1971. Již v červenci 1962 bylo do hrobu pochována také jejich dcera Růžena Richterová, která zemřela ve věku 52 let.
Náhrobek zdobí symbolická rozevřená kniha.
Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.