Glasner Gustav

* 20. 4. 1837 Opava – + 7. 9. 1893 Opava

Opavský obchodník a prezident obchodní a živnostenské komory.

Gustav Glassner se narodil 20. dubna 1837 v Opavě v rodině opavského pekařského mistra Martina Glassnera a jeho manželky Josefy, dcery Josefa Oppitze c.k. poštmistra v Bruntále. Rodina Glassnerových bydlela v centru Opavy v domě na Horním náměstí č. 40 (dnes je v těchto místech obytný dům).

Gustavův starší bratr Emanuel založil v roce 1837 v Opavě na Horním náměstí obchod se smíšeným zbožím, nazývaný „U stříbrné koule“. V lednu 1859 Emanuel předčasně zemřel a obchod po něm převzal právě Gustav, který se projevil jako velmi schopný obchodník a svou činností upevnil vynikající pověst tohoto obchodu.

Gustav Glassner byl členem vedení obchodní a živnostenské komory v Opavě. V letech 1868–1872 působil jako viceprezident komory. Po dobu necelých pěti měsíců, od a 7. února do 3. července 1873, zastával funkci prezidenta komory. Po skončení prezidentského období zůstal Glassner nadále řádným členem komory. Jako prezident komory se Glassner věnoval přípravám světové výstavy ve Vídni, která probíhala od 1. května do 31. října 1873. Za svou obětavou činnost při přípravách světové výstavy byl Glassnerovi propůjčen nejvyšším rozhodnutím z 12. září 1873 rytířský kříž Řádu Františka Josefa.

Glassner se rovněž angažoval ve věci založení umělecko-průmyslového muzea v Opavě. Byl členem šestnáctičlenné přípravné komise pro založení muzea a po jeho založení v roce 1883 se stal členem prvního kuratoria umělecko-průmyslového muzea v Opavě. Po několik let působil Glassner jako přísedící při opavském obchodním soudu a byl rovněž dlouholetým členem předsednictva grémia obchodníků protokolovaných u obchodního soudu. Za svou veřejnou práci byl odměněn propůjčením titulu císařského rady.

V srpnu 1893 postihl Glassnera záchvat mrtvice. Byl hospitalizován v zemské nemocnici, kde 7. září 1893 ve věku 57 let zemřel na krvácení do mozku. S manželkou Idou (*1841), která byla dcerou dvorního advokáta z Vídně Franze Schmidta, měl Gustav Glassner tři dcery a syna Adolfa (*1870), který převzal rodinný obchod. Jeho manželka Augusta (*1873) pocházela z Vídně. Rodina Adolfa Glassnera žila od roku 1905 ve vlastním domě na Kopečné (dnes Tyršova) č. 15.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 3, třída I, hrob 6)  Zobrazit hrob na mapě

Glasnerové měli původně sousední hrob (3/I/5), který v roce 1937 převzala rodina Köhrerů (Adolf Köhrer). Toto hrobové místo bylo pořízeno v roce 1893 a jako první sem byly uloženy ostatky Gustava Glasnera. O deset let později byla do hrobu pochována jeho pozůstalá vdova Ida Glasnerová, která zemřela ve věku 62 let v září 1903. Poslední pohřbenou členkou rodiny Glasner se stala v lednu 1920 Marie Glasnerová, dcera Gustava Glassnera, jež zemřela ve věku 52 let na chřipku.

Dne 4. února 1937 byla provedena exhumace a všechny ostatky, umístěné do jedné rakve, byly přeneseny do této hrobky (3/I/6). Také toto hrobové místo bylo zakoupeno Glassnerovými již v roce 1893, ale k prvnímu pohřbu došlo až v roce 1908. V dubnu toho roku sem byl pochován doktor Franz Fauster, který zemřel ve věku 36 let. Franz byl manželem jedné z dcer Gustava Glasssnera jménem Ida (*1871). V lednu 1921 byla do hrobu pohřbena Auguste Glasnerová, manželka obchodníka Adolfa Glassnera, která zemřela ve věku 47 let. V květnu 1930 byl do hrobu pochován Adolf Glassner junior, jenž umřel ve věku 31 let. Poslední členové rodiny byli do hrobu pochováni během druhé světové války: v dubnu 1943 Ida Fausterová, rozená Glassnerová a v lednu 1944 její bratr Adolf Glassner.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.