Fiedor Kašpar Melichar Baltazar
* 5. 1. 1811 Ostrava – +16. 12. 1879 Opava
Podnikatel, soukeník, oplatkář a zakladatel fy Fidor, dnes Opavie.
V měšťanském domě č.p. 88 na přívozském předměstí Moravské Ostravy se živil řeznickým řemeslem Karel Fiedor (*1775). Dne 17.11.1807 se oženil s Nepomucenou (*1787), dcerou soukeníka Antona Kaškovského z domu č.p. 101 na vítkovickém předměstí Moravské Ostravy. Dne 5. ledna 1811 se jim narodil syn pokřtěný jmény Kašpar Melichar Baltazar. Vyučil se řemeslu svého dědečka a jako soukenický tovaryš zamířil do nedaleké Opavy. Ve slezské metropoli se 18.11.1838 se oženil s Amálií (* 10.7. 1816), dcerou zemského krejčovského mistra Alberta Salingera a jeho ženy Marianny, rozené Schwarzové ze starého rodu pekařů. Měli 4 děti, Karla (*1839), Johanna (*1845), Marii (*1846) a Theodora (*1848). Nejprve bydlili u opavských rodičů na Otické ul. č. 4, ale po narození syna se přestěhovali do samostatného bytu na Hradeckou ul. č. 4. Z oken nového příbytku pozorovali převratné změny blízkého okolí. Po zbourání hradecké brány s přiléhajícími městskými hradbami se prostor měnil v nádherný promenádní park, jehož centrem se stal hudební pavilón – gloriolet postavený na paměť nedávno zemřelého opavského primátora Josefa Schösslera (+1834).
A právě tehdy se v Amálii Fiedorové ozvala pekařská rodová živnost Schwarzů. Chtěla pomoci prosperitě rodiny, neboť její manžel Kašpar v silné soukenické konkurenci se nemohl výrazněji prosadit. Začala péci od r. 1840 pro promenádující se Opavany v železných kleštích nad otevřeným ohněm cukrové karlovarské oplatky. Pečení oplatků ovšem nezavedla, ale byla pokračovatelkou zřejmě některého pekaře ze svého příbuzenstva. Její syn Theodor uváděl totiž rok 1830 v reklamním logu jako datum založení firmy.
Kašpar Fiedor záhy zanechal soukenického řemesla a stal se pouze oplatkářem. Jejich dcera Marie se provdala 29.5.1869 za ovdovělého účetního Adolfa Steffana, který předchozím sňatkem vyženil dům manželů Zdralkových na Masařské ul. č. 23. Tam si také Marie zavedla výrobnu oplatků.
Kašpar Fiedor zemřel 16. února 1879 na následky mozkové mrtvice ve věku 68 let. Byl nalezen mrtev na Jaktařské (dnes Krnovská) ulici. Firmu převzala vdova Amalie společně s dcerou Marií (1846–1925). Ve druhé polovině 60. let již byla výroba oplatků v Opavě celkem rozšířená, jak dokládá poměrně vysoký počet výrobců (sedm). Také cukráři nabízeli tento sortiment.
Kašparův nejmladší syn Theodor se vyučil knihařskému řemeslu a stal se ve svém oboru mistrem. Zvrat v jeho životě přineslo seznámení a sňatek s Marií (*1855), dcerou stolařského mistra Antona Wallka, která bydlila na Krnovské č. 15. Novomanželé se rozhodli koupit 13.7.1880 dům na Masařské ul. č. 11 a v duchu rodinné tradice pokračovat v pečení oplatků, ale tentokrát již továrenským zpracováním. K úspěšnému podnikání se přidružilo i rodinné štěstí, když se jim narodili 3 synové, Oskar (*1880), Theodor (*1882) a Anton (*1885).
Theodor Fiedor zemřel předčasně v roce 1887 na selhání ledvin a podnik dále provozovala jeho vdova Marie. V roce 1901 zakoupila dům a pozemek na Olomoucké ulici č. 8 a nechala zde postavit továrnu, která se stala základem později rozsáhlého areálu. Rodinnou tradici v další generaci převzali a rozvíjeli dva Teodorovi synové Oskar a Theodor. Po smrti Marie Fiedorové v roce 1917 se stal majitelem firmy syn Oskar. Jeho manželkou byla Christina rozená Jelinková, jejíž otec provozoval na Hrnčířské ulici v Opavě výrobnu cukrovinek a palírnu. Dne 25. listopadu 1925 byla založena společnost s ručením omezeným s názvem Theodor Fiedor. Christina se stala majitelkou firmy, Oskar ředitelem a Theodor provozním ředitelem. V roce 1924 byl na Olomoucké a Provaznické postaven moderní potravinářský komplex.
Meziválečné období bylo nejúspěšnějším v historii firmy, která prošla modernizací, a rovněž výrobní sortiment se značně rozšířil. Stoupal i počet zaměstnanců. Zatímco v prvním mírovém roce zde pracovalo 59 osob (především žen), v polovině 30. let to bylo bezmála 500 zaměstnanců. V roce 1934 firma začala vyrábět čokoládu a čokoládové bonbony.
Protože v závěru války podnik neutrpěl velké škody, mohla být výroba obnovena hned v létě 1945 a podnik fungoval pod národní správou. Příslušníci rodiny Fiedorovy se všichni hlásili k německé národnosti, proto byli v létě 1946 vysídleni do americké okupační zóny.
V říjnu 1947 se stal národním správcem pražský podnik Československé čokoládovny a v roce 1948 byla firma začleněna do národního podniku Slezský průmysl jemného pečiva v Opavě, který v sobě sdružil sedm místních firem. V roce 1958 byl tento podnik sloučen s n. Průmysl trvanlivého pečiva v Praze. Opavské podniky dostaly obchodní značku Opavia, kterou již dříve používala čokoládovna Kessler a Weber.
V říjnu 1963 objekt na Provaznické vyhořel. Škody byly tak rozsáhlé, že se uvažovalo o zrušení výroby. Opravy byly provedeny v letech 1963–1966 s přesahem do Lepařovy ulice. K další podstatné modernizaci strojního vybavení došlo v letech 1975–1980. V letech 1996 a 1997 byl postaven nový závod ve Vávrovicích, kam byla výroba přesunuta v prosinci 1997. Společnost Opavia-LU je v současné době součástí nadnárodnímu koncernu Mondelēz International.
Po několika úspěšných letech nastala událost, která ohrozila veškerý dosavadní zdar. Na selhání ledvin 25.1.1887 předčasně zemřela hlava rodiny, Theodor Fiedor. Starost o tři malé děti a továrnu spočinula na ovdovělé manželce Marii. Projevila se jako skutečná osobnost, továrnu nechala vybavit velkokapacitními stroji, rozšířila výrobní sortiment i oblast trhu. Poptávka převyšovala nabídku, ale tovární objekt na Masařské ulici již nedostačoval a z územního hlediska neexistovala perspektiva na jeho rozšíření. Rozhodla se proto v r. 1901 pro přemístění výroby na Olomouckou ul. č. 8. Tam pak výroba, doprovázená mnoha změnami, pokračovala až do r. 1997, kdy došlo k jejímu přestěhování do zcela nového výrobního areálu ve Vávrovicích.
Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 4, třída I, hrob 26) Zobrazit hrob na mapě
Hrob Kašpara Fiedora z roku 1879 se nacházel na starém městském hřbitově v místech dnešního kostela sv. Hedviky.
Současné hrobové místo zakoupil jeho zeť Adolf Steffan v roce 1895. Jako první sem byla pohřbena Amalie, vdova po Kašparu Fiedorovi, která zemřela ve věku 80 let v listopadu 1896. V červenci 1903 zemřel v 70 letech Adolf Steffan. Když byla v listopadu 1906 do hrobu pochována další příbuzná rodiny Steffan, využili této příležitosti k přenesení ostatků Kašpara Fiedora (+1879). V roce 1925 byla jako poslední do hrobu uložena Marie Steffanová, rozená Fiedorová, která zemřela ve věku 79 let.
PhDr. Josef Gebauer - Mgr. Zdeněk Kravar, Ph. D.