Handke Jan Kryštof

* 18. 2. 1694 Janušov (m. č. Janovic) – + 31. 12. 1774 Olomouc 

Barokní malíř fresek a nástěnných obrazů. 

Dle matričního záznamu se narodil o 8 hodině večerní 18. února 1694 v rodině Cristopha Handke-ho, správce hamru v Janušově u Rýmařova, a jeho manželky Rosiny. Od narození byl slabší tělesné konstituce, o čemž svědčí skutečnost, že byl pokřtěn z nouze porodní bábou Sybillou a teprve později děkanem. O dobrém společenském postavení rodiny svědčí i skutečnost, že kmotry Janu Kryštofovi byli Joannes Ruppricht, papírenský mistr ze Staré Vsi u Rýmařova, a Anna Christophová, manželka pivovarského mistra v Janušově. Hmotná zajištěnost umožnila Janu Kryštofovi Handkemu věnovat se malířství. Odborné školení získal u bruntálského malíře J. D. Langra a u Christiana Davida v Moravské Třebové. Od r. 1714 působil v Olomouci, kde vstoupil do dílny F. Nabotha, po jehož smrti dokončil freskovou výmalbu kostela Pod lipkami u Rýmařova (1758). Základní orientaci své tvorby získal především poznáním italského baroka římského klasicizujícího směru, zprostředkovaného vedle kreseb a grafických listů italského původu dílem Fisseho, F. J. Wickerta, D. Grana a K. J. Haringera. Bez odezvy nazůstal ani český barok, zejména dílo P. Brandla, L. Willmana a J. K. Lišky, jež poznal za svého působení v Čechách. Od monumentálně pojatých dramatických figur třicátých let, s jakými se setkáváme např. na obrazech světadílů v kostele Navštívení P. Marie na Svatém Kopečku, se propracoval k svéráznému stylu oblých, plasticky cítěných figur, ustálených fyziognomií i osobitě utvářených anatomických detailů. Konstantní je také od počátku čtyřicátých let jeho rukopis a barevnost. Na nové umělecké směry reagoval jen omezeně z důvodu konzervativního prostředí severní Moravy a Slezska, ve kterém žil a pracoval. Rozsahem tvorby i poměrnou vyvážeností její kvality patřil Handke k nejvýznamnějším malířům našeho regionu. Jeho dílo ovlivnilo řadu zdejších malířů.

V Opavě J. K. Handke vytvořil řadu děl, bohužel mnohá se nedochovala do současnosti. V l. 1724–25 maloval fresky v minoritském kostele sv. Ducha v Opavě, ale byly zničeny v 19. stol. Také namaloval v r. 1728 obraz Svatba v Káni Galilejské pro jezuitskou kolej v Opavě. Jeho největším dílem byla fresková výzdoba stropu kostela sv. Vojtěcha, zničená pumou na konci II. světové války. Soupis jeho maleb zveřejnil Mlčák L. v práci „Jan Kryštof Handke, vlastní životopis 1694–1774“ (1994).

PhDr. Josef Gebauer