Urbánek Jindřich
* 6. 7. 1884 Opava – + 13. 8. 1964 Valašské Meziříčí
Lékař a ředitel opavské nemocnice.
Předkové rodu Urbánků pocházeli z obce Sułkowice v Haliči. Někdy na počátku 19. století se Thomas Urbanek přistěhoval do Kateřinek. Jeho syn, taktéž Thomas Urbanek, měl syna stejného jména, který se narodil v Kateřinkách č. 158 dne 28. února 1843.
Tento Thomas Urbanek se vyučil tesařskému řemeslu. Dne 25. května 1873 si vzal v chrámu Panny Marie za ženu Juliannu, dceru Mathiase Chrobaczka, majitele domu na Jaktařském předměstí č. 127. Tento dům Thomas Urbanek od tchána zakoupil. V manželství s Julianou Chrobaczkovou měl Thomas Urbanek dcery Františku (*1874) a Magdalenu (*1878) a syna Alexandra (*1876). Po smrti manželky se Thomas podruhé oženil 17. července 1883. Jeho druhou ženou se stala Anna, dcera zahradníka z Otic Jakuba Kuči. Anna se narodila v Oticích 14. května 1852. Ve svém druhém manželství měl Thomas Urbánek dvě děti, syna Jindřicha (tohle je osoba o níž je tento text) a dceru Anežku (1888–1892). Thomas Urbanek zemřel 13. prosince 1891 na následky tuberkulózy. V té době byl majitelem nejen domu na Grünově (dnes Vojanova) č. 32, ale také vlastnil dům na stejné ulici č. 26. Po smrti manžela pozůstalá vdova dům č. 32 prodala a žila v domě č. 26.
Po smrti otce, který zemřel, když bylo chlapci sedm let, prožil Jindřich Urbánek dětství u babičky Františky Kučové v Oticích. Chodil do německé a do české obecné školy a vystudoval české gymnázium v Opavě. Maturoval v červenci 1905. V Praze poté Urbánek studoval medicínu u známého profesora Thomayera. Studium ukončil v roce 1911. Praktické schopnosti si poté upevnil během pobytů na Korčule, ve Vídni, Berlíně, Paříži a v Mnichově.
V roce 1913 si Jindřich Urbánek otevřel soukromou ordinaci v Opavě na Masařské ulici, ale už za rok musel narukovat do armády. Byl raněn, a tak se frontových bojů dlouho neúčastnil.
Urbánek se aktivně zapojil do českého národního hnutí na Opavsku. Byl jedním z organizátorů českého tábora na Ostré hůrce u Háje ve Slezsku v roce 1918. Po vzniku Československa byl Urbánek krátce poslancem Národního shromáždění. V Opavě byl členem městského zastupitelstva. Jindřich Urbánek se rovněž angažoval v Matici opavské. V letech 1919–1928 byl místostarostou tohoto spolku a získal také čestné členství.
V letech 1921 až 1930 byl Urbánek primářem interního oddělení opavské zemské nemocnice a od roku 1926 byl jejím ředitelem. Během jeho éry zde bylo zřízeno šest nových primariátů. V roce 1928 Urbánek publikoval erudovanou práci o dějinách opavské nemocnice. Od roku 1925 vedl Urbánek kurzy pro ošetřovatelky, pro které bylo v letech 1928–1930. vybudována řádová škola Franziskaneum.
Dne 1. března 1930 byl Urbánek jmenován ředitelem závodní nemocnice Vítkovických železáren. Jeho další specializace se pak orientovala na preventivní prohlídky zaměstnanců a choroby z povolání. V době okupace se Urbánek zapojil do odbojového hnutí.
Po osvobození se angažoval v Praze, neboť v říjnu 1945 byl jmenován docentem vnitřního lékařství I. chirurgické kliniky Univerzity Karlovy. Do výslužby odešel k 1. lednu 1959. Docent Jindřich Urbánek zemřel ve Valašském Meziříčí 13. srpna 1964.
Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 4, třída I, hrob 47) Zobrazit hrob na mapě
Hrobové místo bylo zakoupeno v roce 1922. Dne 12. prosince 1922 sem byly přeneseny exhumované ostatky Thomase Urbánka, který zemřel v roce 1891, stejně jako Anežky Urbánkové, která zemřela v roce 1892. Také sem byly přeneseny z otického hřbitova ostatky Františky Kučové, což byla matka Anny Urbánkové.
Jako další byla do hrobu pochována Anna Urbánková, která zemřela ve věku 86 let 18. října 1938. Posledním pohřbeným je Rudolf Urbánek, jehož zpopelněné ostatky sem byly uloženy 22. května 1967.
Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.